Zobrazit přihlášovací formulář

Několik koupelnových prohřešků

  • Publikováno:
Několik koupelnových prohřešků

Základní poslání každé koupelny je naprosto jednoduché – udržovat nás v čistotě. Jenomže my sami si toto předsevzetí často sabotujeme tím, že nedodržujeme určitá pravidla, která bychom měli. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat speciálním opatřením, pokud máme koupelnu společnou se záchodem a máme v ní i pračku. Protože bakterie, bakterie, bakterie; ty jsou náš největší nepřítel.

Máme zubní kartáček moc blízko záchodu. Vlastně máme i vzdálenost, která je „bezpečná“. A to jsou dva metry. Po každém spláchnutí se totiž bakteriový aerosol ze záchodové mísy rozvíří až do vzdálenosti dvou metrů. A umíme si představit, co za bakterie to je a že vlhké prostředí štětin zubního kartáčku je pro ně moc hezké místo k žití. Takže když splachujeme, měli bychom mít kryt vždycky dole, měnit kartáček na zuby čím častěji, tím lépe, nezavírat ho do krytů, protože v nich špatně schne a nejlépe – skladovat kartáček co nejdál.

Neměníme ručníky. To, že nejsou špinavé, nepáchnou a ani nejeví známky opotřebení, ještě neznamená, že jsou čisté. Ať chceme nebo ne, ručníky jsou většinu času vlhké a poskytují živnou půdu pro bakterie. Které, když je znovu použijeme, skončí zase na nás. A platí stejné pravidlo, jako se zubním kartáčkem. Takže – pokud máme ručník jen pro sebe, maximální doba výměny je jeden týden. Pokud ho sdílíme, měli bychom měnit každý den, protože přece jen, vlastní bakterie snášíme o trochu lépe než ty cizí.

Nemyjeme si ruce dostatečně dlouho. Umývat si ruce je jedna z nejefektivnějších metod prevence před různými nemocemi, přesně tak, jak nás to maminky učily. Ale většina z nás to přece jen tak trošku odbývá. Ideální totiž je mýt si ruce po dobu minimálně dvaceti vteřin! A to mluvíme o poctivém mydlení a drhnutí. I když to asi stejně nebudeme dodržovat, měli bychom. Alespoň v zimním a přechodovém období, kdy kolem nás lítají bacily všemi směry a infekce se dá chytit na každém rohu.

Zanedbáváme sprchový kout. Umýváme vanu, vanu sprchového koutu, ale jeho dveře? Nebo ještě hůř – závěs? Přesně toto jsou ale místa, kde se v koupelně nejpravděpodobněji objeví plíseň. A ta si umí pěkně zahrát s naším zdravotním stavem!

Co je nejzamořenější v koupelně? Záchodové prkénko? Omyl! Je to podlaha. Na ní se shromažďuje největší množství bakterií, pokud máme předložky (ať už gumové nebo látkové), jsou to ony. Proto můžeme buď nechodit v koupelně naboso, nebo vytírat koupelnovou podlahu dezinfekcí tak často, jak to jen jde.

Uklízíme tak, že si stejně škodíme zdraví. V poslední době se rozšířila vlna osvěty o chemikáliích, které mohou nebo prokazatelně mají negativní vliv na naše zdraví. A je více než na místě se o tuto oblast zajímat, protože proč vlastně uklízíme? Abychom se zbavili virů a bakterií, které způsobují nemoci a zdravotní nepohodu? Tak je přece nenahradíme chemikáliemi, které principielně dělají to samé, no ne? Nezapomeňte, že pomocí jedlé sody, octa a/nebo rozpůleného citrónu se dají vykouzlit zázraky i bez přidané chemie.

Nevětráme. Což lze těžko, pokud máme panelákovou koupelnu nebo jinou bez oken. Nesmíme ale zapomínat, že tma, teplo a vlhko jsou ideální živná půda pro přežívání a množení bakterií. A proto i když naše koupelna nemá okno, měli bychom alespoň nechávat otevřené dveře, ať má vzduch kudy proudit tam i ven. A není od věci pořídit si do koupelny alespoň malý větrák, abychom té cirkulaci trošku pomohli.    

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku