Zobrazit přihlášovací formulář

9 typů lidí, kteří by v našem životě být neměli

  • Publikováno:
9 typů lidí, kteří by v našem životě být neměli

Lidé, které máme kolem sebe, nás inspirují, motivují, povzbuzují a podporují, posouvají dál. Nebo naopak vysávají, otravují, znechucují, vyčerpávají a unavují. Zajímavé je, že někdy nerozeznáme jeden typ od druhého. Protože si myslíme, že je prostě z nějakého důvodu máme rádi, pojí nás společná minulost, prožitky nebo jiný pocit závazku. Kdo ale jednou zažil ten pocit ulehčení, když vyhnal ze svého života toho, kdo ho jen otravoval, potvrdí, že zdaleka ne všichni stojí za to, abychom si je v životě nechávali.

A může to být kdokoliv, kolega, kamarád, dokonce ale klidně i příbuzný nebo partner. Kdokoliv, s kým trávíme čas, stojí za to, aby prošel důkladnou prověrkou – je pro náš život přínosem nebo nás jen využívá k tomu, aby bylo lépe jemu?

Žrouti času. Existují lidé, kteří po nás vyžadují extrémní množství času a pozornosti. A to nemluvíme o řádech hodin v týdnu, ale každý den. Jen si vzpomeňte na kamarádku, která s vámi den co den řešila rozchod s přítelem, který si žádal několik hodinových telefonátů denně. Takoví lidé ani nechtějí pomoc, jen potřebují svůj čas nějak strávit – a vy jste nástroj, prostředek, jak se nenudit. Jenomže vy se pravděpodobně nenudíte a ty tři hodiny denně byste určitě mohli strávit lépe. Problém je ten, že takovým lidem většinou využívat náš čas dovolíme, protože si myslíme, že to potřebují. A oni si zvyknou. Je třeba kontakt s nimi omezit, jde o náš čas.

Kritikové. Konstruktivní a vyžádaná zpětná vazba je mezi přáteli i jinými vztahy naprosto v pořádku. Ale slova „konstruktivní“ a „vyžádaná“ jsou naprosto klíčová. Někteří lidé využívají ale kritiku ostatních pro pohlazení vlastního ega. Pokud se někdo takový ve vašem okolí vyskytuje a kritizuje vaše volby, vzhled, rozhodnutí, životní kroky, stravu... cokoliv, a je vyloženě nekonstruktivní až zlý, co asi s ním.

Chronická oběť. Jsou to experti ve hře na obviňování. Nikdy nepřevezmou zodpovědnost za vlastní činy, chyby, omyly, nic. Nebezpečí takových lidí spočívá v tom, že nás tuto hru mohou naučit. Stavět se do pozice oběti je totiž velmi jednoduché a tím pádem velmi lákavé. A oběť se nikdy nevzepře, nikdy nedosáhne toho, čeho chce. A to my přece nejsme.

Negativisti. Někdy za to nemůžou, někteří lidé to tak prostě mají. Sklenice je zásadně poloprázdná a na každém plátně je nežádoucí skvrna. Když si chcete postěžovat nebo zanadávat, budou pravděpodobně ideálními příjemci, ale, stejně jako chronické oběti, i negativní lidé nás mohou stáhnout na svou stranu. Jsou často úzkostní, depresivní (i když málokdy klinicky), pesimističtí a šíří kolem sebe špatnou náladu ve vysokých černých vlnách. A proč bychom něco takového chtěli mít dobrovolně kolem sebe?

Ti, kdo ztrácí nervy. V dospělém věku je velmi těžké vyrovnávat se s někým, jehož reakce jsou nepřiměřené, dětinské, ale zároveň agresivní a často hloupé. A my pak vedle nich sedíme a snažíme se působit jako airbag mezi nimi a okolím. Absorbujeme jejich energii a sami se snažíme zůstat v klidu a ještě k tomu uklidňovat je. Tato nelogická výbušnost je známkou velmi malé sociální a emocionální inteligence. Většinou je velmi nepříjemné to jen poslouchat, natož být toho součástí.

Bez soucitu a empatie. Důvod, proč takové lidi v nejbližším okolí nechceme, je celkem zjevný. Lidé bez pochopení pro ostatní jsou vlastně bez schopností projevit empatii, snažit se a dokázat je pochopit. A to včetně nás. Nikdo nemůže stoprocentně pochopit situaci druhého, ale většina z nás se o to aspoň snaží. A ti, co ne, jsou velmi náročnými osobnostmi na to, abychom si je hřáli na klíně.

Lháři. Neupřímní lidé, kteří ještě k tomu navíc lžou, jsou rozhodně typy, které bychom ve svém okolí chtít neměli. A to z celkem pochopitelných důvodů. Opravdovost vztahu stojí na opravdovosti lidí, kteří v něm jsou. K čemu bychom měli známé a přátele, u kterých bychom museli zpochybňovat všechno, co nám kdy říkají? Upřímnost, pravdomluvnost a důvěra jsou základy pro každý vztah, a když víme, že je nemáme, tak na čem pak vztah stojí?

Využívající manipulátoři. Ti nás zase kontaktují v případě, že něco potřebují. Pracovní pohovor, někomu představit, rande. Prostě se jim hodí naše zázemí a rádi by z něho něco ukrojili pro sebe. Vždycky mají nějakou skrytou agendu. Dvakrát s nimi zajdeme na kávu a agendu máme na stole. Mohou zneužívat naší štědrosti, naší dobroty, našeho entuziasmu nebo dokonce naivity, chcete-li. Žádný vztah by neměl být o využívání jednoho druhým. A pokud jenom platíte a nic nedostáváte, není to dobrý obchod.

Ti, kdo ubližují. A ještě říkají, jak to myslí dobře. I když je to velmi bolestivá situace, jedním z nejexemplárnějších případů bývají rodiče. Protože i s nimi můžeme mít vztah, který je toxický. Matky, které kritizují, jak, s kým a proč jsme přivedly na svět děti, jak se o ně staráme, jak je vychováváme, co všechno děláme špatně. Jsou to nedodržené sliby, zapomenuté telefonáty, situace, kdy víme, že zdaleka nejsme prioritou. Že jsme něčím, co se dá zrušit, opomenout, zanedbat.

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku