Zobrazit přihlášovací formulář

Proč naše dítě nemůže spát?

  • Publikováno:
Proč naše dítě nemůže spát?

S miminkem je těžké se dorozumět, to je jasné. Proto nám dává občas dost zabrat neplakat s nimi, protože je něco trápí a my nevíme co. A když přijde na uspávání a spaní, proč se to těm našim drobečkům nedaří, to zůstává často záhadou. My pro vás máme několik důvodů, proč miminko ne a ne usnout. A někdy tím důvodem můžeme být i my!

Je prostě ještě moc malé. Novorozená miminka zdaleka nespí jenom v noci. Potřebují spát až 18 hodin denně, někdy i víc, a ne vždy to vychází na klidných 8 hodin přes noc. Většina dětí začíná spát klidně přes noc okolo devátého měsíce, i když to často znamená nepřerušovaných třeba „jen“ šest hodin.

Moc se spaním pomáháme. Pokud naše miminko (ale i starší děti) zvykneme na to, že je ukládáme do postýlek, až když spí, zaděláváme si na pořádný problém. Když naopak dítě zvykneme dávat do postýlky ospalé před usnutím, nebude mu neznámé, že je na usínání samo. To nám může pomoct i v noci, kdy se dítě vzbudí a nebude nás potřebovat k tomu, aby se znovu samo uspalo.

Je přetažené. Batolata a předškoláci potřebuje 11 až 14 hodin spánku z každých 24 hodin. A to včetně nočního spánku, ale také zdřímnutí přes den. Pokud těchto svých X hodin nemají, mohou být prostě přetažené – a to známe do dospělého věku, často umíme být tak unavení, až z toho nemůžeme spát. Klíčem je pravidelnost v usínání, vstávání i poobědových (a jiných) šlofíků. Alespoň jeden denně (ideálně po obědě) děti potřebují zhruba do věku pěti let.

Separační úzkost. Tomu se pravděpodobně nikdy nevyhneme. Jenom bychom tuto úzkost neměli podporovat přílišným utěšováním, ať už to pro nás znamená cokoliv (nošení dítěte, zpívání, kolébání, extra porce mateřského mléka nebo sunaru). Pokud dítě není nemocné, zkuste ho nechat v postýlce, jemně na ně mluvit, hladit... někteří kojenci už mohou zažívat strach ze tmy, k tomu klidně poslouží noční lampička.

Nemáme rutinu na dobrou noc. Každá rutina pomáhá dítěti adaptovat se na fakt, že se jde spát. Rituály jsou důležité i pro nás, pomáhají nám s usnutím, ale pro děti jsou skoro nepostradatelné. Může jít o koupel, pohádku, postupné zhasínání světel, jakkoliv to vaší rodině vyhovuje. Rituály začínají děti vnímat okolo čtvrtého měsíce, což je ideální doba s nimi začít.

Chrápání, spánková apnoe. Chrápajících dětí není málo. A není málo ani těch, kteří trpí obstruktivní spánkovou apnoí. Problémy s dechem může způsobovat kde co, jakmile ale brání usnutí a nepřerušovanému spánku, je nutné poradit se s lékařem. Za potíže s dechem často můžou alergie, které jsou naštěstí zvladatelné a sezónní, ale nepříjemné jsou i tak.

Noční můry, noční děsy. Na špatné sny máme každý jednou za čas nárok, bohužel. Mohou naše děti budit, mohou se tak projevovat trápení, která mají, a je dobré s nimi o nich mluvit. Existuje ale neurologická porucha spánku zvaná noční děsy, pavor nocturnus. Ty mají jiné projevy než „obyčejné“ noční můry. Lehce jsme se jich dotkli na našem dřívějším článku, ale rozhodně je v takovém případě nutné řešit problém s lékařem.

Náměsíčnost. Tu spousta dětí zažívá až do mladšího školního věku. Drtivá většina „z ní vyroste“, ale do té doby může nahánět pěkný strach rodičům, sourozencům a konec konců i jim samotným. Mohou vypadat, jako by byli vzhůru, chodit, mluvit, vykonávat různé činnosti. Dobré je je nebudit, jenom jemně nasměrovat zpátky do postele. Pokud je naše dítko náměsíčné, měli bychom co nejvíce zabezpečit okolí – zamknout dveře, odstranit věci, o které by mohl náměsíčný zakopnout, zajistit okna a tak dále...

Léky. Zvlášť, pokud dítě užívá léky na ADHD, může tím trpět spánek a jeho kvalita. V takovém případě nezbývá než, když si všimnete, že léky ovlivňují spánek dítěte, je více unavené, ale nemůže spát, budí se a tak dále, navštívit lékaře. Někdy pomůže jenom změna doby podávání léku, ale rozhodně bychom se neměli o žádnou úpravu v harmonogramu pokoušet sami.

Teenageři. Když dítě vstoupí do tohoto věku, změní se jeho vnitřní nastavení. Zůstává více bdělé večer a je ospalejší ráno (stejně tak ale potřebuje alespoň 8 a půl hodiny spánku). S těmito změnami bychom měli počítat a pracovat s nimi. Klidně nechávat dělat úkoly později odpoledne nebo večer a ráno je nechat přispat, pokud to náš a jejich rozvrh dovoluje.

Okolí. V okolí, kde je přespříliš stimulů, se těžko usíná. Potřebujeme ticho a tmu, kolem sebe a na sobě příjemné materiály (povlečení, pyžamo...). Dítě by neměly rušit ani zvuky z domu nebo bytu, pokud je to možné, je lepší zavírat dveře. Pokud je třeba, klidně můžeme nechat zapnutou noční lampičku nebo pustit dětem bílý šum.

Monitory, obrazovky, modré světlo. To všechno škodí i nám, dospělým. Tablety, mobily, televize, počítače a všechny další přístroje, které produkují tzv. modré světlo, tedy takové, které brání našemu tělu produkovat melatonin, hormon, díky kterému se nám chce spát. Produkují ho i studené LED žárovky! Všechny jeho zdroje bychom měli alespoň hodinu před usínáním vypnout.

Stres. Že si neumíme představit, jaký stres by naše dítko mohlo prožívat? Je toho spousta. Od školy po strach z nemocí, o své blízké, z nových situací, ze všeho možného. Nikdy nevíme, co se v dětské hlavě může dít. Pokud na svém dítěti pozorujeme známky stresu, můžeme ho naučit ho zvládat – hlubokým dýcháním, teplou koupelí, uklidňující předspánkovou rutinou. A rozhodně bychom měli opatrně zjistit, v čem je zakopaný pes a jak to řešit.

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

Kategorie