Čtete dětem?

Tak, jako jsou různé kostky, hračky, stavebnice a skládanky důležité pro motorický rozvoj dětí, je čtení a kontakt s mluveným a psaným slovem nenahraditelný pro zdravý vývoj vyjadřovacích i společenských dovedností, empatie, kritického a analytického myšlení, ale také například koordinace ruka – oko. A v neposlední řadě je čtení krásnou příležitostí jak trávit čas se svým dítětem. Potřebují i v dnešní době děti knihy? Proč by měli rodiče dětem číst, kdy s tím začít, co dělat a co nedělat?

V dnešní době je čtení malým dětem poměrně diskutované téma. Vznikají dokonce velké neziskové organizace, které mají jako cíl zvýšit povědomí o tom, proč je čtení pro děti i rodiče užitečné. A není to jen skupina umělců žijících pro literaturu, na osvětě společnosti se podílí psychologové, psychiatři, pedagogové a odborníci ze spousty jiných oborů.

Proč číst

Některé věci se mohou zdát jako naprosté banality, ale čtení rozvíjí v dětech mnoho schopností, které se jim budou v pozdějším životě hodit.

• Při čtení se i dítě v předškolním věku naučí (zažije si), že se čte zleva doprava, knihy mají stránky, text se dělí do odstavců, vět a slov, slova pak do slabik a písmenek. Také zjistí, že v knihách bývají obrázky. K čemu to je dobré? Například k tomu, že nebude mít ve škole strach z učebnic, bude se v nich umět vyznat.
• Při poslechu rodiče se dítě učí artikulaci, správné výslovnosti, spisovnému jazyku. Čtení je dobré pro rozvoj učení na všech polích, z výzkumů je patrné, že děti, které přicházejí do kontaktu s knihami, dosahují lepších výsledků i v technických předmětech. Knihy a příběhy v nich obsažené učí děti analytickému myšlení, rozpoznávat zápletku, odhalit jádro problému, přicházet na příčiny, souvislosti, důsledky a řešení.
• Čtení napomáhá rozvíjení koncentrace, udržení pozornosti. To je samozřejmě podstatné pro nástup do školy. Na druhou stranu není dobré děti do čtení (respektive poslouchání) nutit, protože pak mohou mít knihy spojené s nepříjemnými pocity a moc se k nim nevracet. Odborníci tvrdí, že optimální délka čtení je 20 minut.

Tip Mimibazaru: Pokud chcete, aby se vaše dítě vydrželo soustředit déle, dejte mu něco na kreslení. Znáte to sami, když dlouho telefonujete, čmáráte si různé věci na papírky. I dítě tak zaměstná pohybový aparát a vydrží déle v klidu.

• A co víc – čtení upevňuje pouto mezi dítětem a rodiči. Je to chvíle, kdy dítě vnímá, že se rodič nevěnuje ničemu jinému než jemu. V začátcích vnímá především hlas, později všechny ostatní aspekty četby a vyprávění příběhu, v dospělosti pak zase rádo vzpomíná.

Kdy začít

Dítě reaguje na různé zvuky a ruchy už v prenatálním období (určitě znáte tzv. úlekový reflex při reakci na nějaké nenadálé zvuky), dítě reaguje na hudbu, ale především si fixuje hlasy rodičů (samozřejmě především matky). Ve třetím trimestru, kdy je vývoj plodu dostatečný, je možné a vhodné předčítat nahlas bříšku, i když se vám to možná zdá podivné. Je to ideální příležitost k tomu, aby se dítě zklidnilo a zvykalo si na otcův nebo matčin hlas v jiné poloze než běžně přes den.

V období dvou až pěti let je pak ideální doba na to, aby se naplno projevily pozitivní účinky čtení na vývoj pozornosti dítěte. V předškolním věku dítě určitě ocení také hezkou tradici, kterou čtení na dobrou noc může být. Zejména tatínkové, kteří s dítětem většinou tráví méně času, by mohli využít četbu jako příležitost strávit s potomkem hezkou chvíli. Stačí básnička, úryvek, povídka, pár stránek.

Co při četbě dětem dělat, co nedělat?

Základním předpokladem pro to, aby děti čerpaly všechny benefity, které čtení může přinášet, je, aby to ani rodiče nedělali z donucení, s nechutí a neochotně. Knihy by vás měly bavit všechny, protože dítě nechuť vycítí a může ji ke knihám přejmout. A za předpokladu, že to tak je:

• Začněte obrázkovými knihami s pár větami na stránce, kvantitu textu zvyšujte průběžně. Ideální stav je, že si čtete na pokračování romány.
• Testujte pozornost a iniciativu dítěte otázkami typu: „Co si myslíš, že se teď stane?“ „Jak bychom to vyřešili?“ Můžete zapojit i představivost a na základě ilustrací na obálce se dítěte zeptat, o čem si myslí, že kniha bude.
• Občas zařaďte i texty nad intelektuální úrovní dítěte, stimulujete ho k přemýšlení.
• Pokud je věkový rozdíl mezi dětmi víc než dva roky, je vhodnější jim číst individuálně. Je to náročnější, ale rozhodně to přinese ovoce.
• Pokud jsou kapitoly nebo povídky dlouhé, najděte napínavé místo a v něm přestaňte. Dítě se pak bude těšit na pokračování.
• To souvisí s další radou, a to je příprava. Ideální je, když knihu znáte dopředu.
• Zkuste příběh zahrát. Čím víc emocí, výrazů a modulací hlasu do odčítání zapojíte, tím větší zážitek to pro vaše dítě bude. A tím lepší vztah si ke knihám vytvoří.
• Mějte knihu po ruce, když hrozí čekání (u lékaře, v autobusu atd.). Dítě si tak zvykne, že knihy jsou dobrá věc pro ukrácení jinak neproduktivního času.

A co raději ne?

• Neměli bystě předčítat něco, co se vám samotným nelíbí. Dítě to pozná a bude ho mást, proč čtete to, co nemáte rádi.
• Nečtěte knihy s příběhy, které dítě zná (např. je vidělo v televizi). Nebude se soustředit a pomine detaily.
• Kvalita není kvantita. Když budete číst deset minut s plným nasazením, bude to lepší, než hodinové čtení bez zájmu.
• Nepoužívejte knihy a čtení jako výhrůžku („Nebudu ti číst, pokud si neuklidíš pokoj!“), dítě si pak čtení spojí s negativním zážitkem.
• Rozhodně nedávejte volbu kniha nebo televize. Děti si většinou vyberou televizi, a když už knihu, budou mít zafixováno: Protože čteme, nemůžu se dívat na televizi. Tedy knihy jsou zodpovědné za to, že se nemohou dívat na televizi.

A jak je to u vás doma? Myslíte si, že čtení dětem má v současné době ještě význam? Jaké jsou vaše oblíbené knihy pro děti? Podělte se na Mimibazaru!