Zobrazit přihlášovací formulář

Co bychom měli děti naučit do jejich deseti let

  • Publikováno:
Co bychom měli děti naučit do jejich deseti let

Je toho neskutečné množství, samozřejmě. Teď ale necháme stranou věci, jako je chodit, mluvit, říkat prosím a děkuji nebo si mýt ruce po příchodu z venku. Mluvíme o věcech, které by se už daly považovat za „dospělé“. Protože podle hesla „co se v mládí naučíš...“ je doopravdy prozřetelné, aby budoucí generace našich dětí byly připravené na „skutečný život“.

Na základních školách bylo kdysi běžné, že se vyučovalo vaření, dílny, péče o rostliny, zahradu. Dnes tomu tak často už není a mnohým dětem to může časem chybět. Ale ani tehdy nebylo moudré spoléhat jen na školu, spousta z těchto a dalších dovedností se dá „natrénovat“ doma. A my, jakožto rodiče, dostaneme velký bonus v podobě přičinlivého a nápomocného potomka.

Zasadit semínko. Možná není nutné učit naše děti vyloženě zahradničit, i když možná se to bude hodit více, než si teď myslíme. Ale základní péče o například pokojové rostliny, k čemu jsou dobré, jak se o ně starat, jak poznat, že je s nimi něco v nepořádku a co to může být, nebo třeba plení záhonků a výsadba sazeniček... prostě jaké jsou naše možnosti a schopnosti. A nikde není psáno, že se to například nemůžeme začít učit společně.

Navigovat. V dnešní době elektronických navigací je to skoro až vzácná dovednost. Číst v mapě? Umět se orientovat podle toho, kde jsme, ne podle toho, kde nás lokalizuje družice? Dávat pokyny někomu, kdo řídí, chodit pěšky? Ono se to beztak jednou bude ještě hodit. Umět obsluhovat elektroniku je více než důležité, ale orientovat se v offline světě také. Jak na to? Můžete připravit například honbu za pokladem, zkusit geocaching, nechat děti, ať vás navigují cestou do obchodu a tak dále.

Zabalit dárek. Připadá vám to jako hloupost? Balení dárků je zábavná cesta, jak děti učit prostorovou orientaci, představivost a odhad, stejně tak například tříbit jemnou motoriku. A pojí se s tím mnoho z etikety, například že je třeba vždy odstranit cenovku a proč, k jakým příležitostem a proč se dávají dárky, a tak dále.

Zatlouct hřebík. Může se vám zdát, že zatloukání hřebíků už odzvonilo. Ale jak si pověsit na stěnu obrázek? Drobounké práce kolem domácnosti, které zahrnují šroubovák, kladívko nebo kleště jsou časem velmi užitečné. Člověk nezůstane bezradný, když má alespoň nějaké tušení, jak věci fungují a jak vzít do ruky nářadí. Ano, i dívky.

Připravit jednoduché jídlo. V kuchyni se toho odehrává hodně. I malé děti můžou asistovat, pomáhat a sem tam něco „uvařit“. Jde o naše nervy. Neměli bychom je ztratit, když něco vylijí, rozbijí nebo rozsypou. S malými dětmi začínáme zlehka, můžou si připravit jogurt s ovocem nebo něco podobného. Děti okolo pěti let už si mohou třeba namazat krajíc chleba máslem, medem, marmeládou nebo čímkoliv, co jim chutná, a později, když už jim je okolo sedmi, můžeme zapojit běžné spotřebiče, jako jsou například mikrovlnná trouba nebo toustovač. Samozřejmě roky jsou vyloženě orientační. Ale u přípravy jídla by se děti alespoň ochomýtat měly. Aby pak nehledaly otvírák na vajíčka.

Jak nakupovat. Děti by si měly všimnout, že když jdeme nakupovat, neládujeme košík sladkostmi a brambůrky. Můžeme jim vysvětlit, proč kupujeme například máslo, mléko, vajíčka nebo mouku, rýži a brambory a všechno to, co je nezbytné. Včetně úklidových prostředků a kosmetiky. Aby měly trošku představu o tom, že nákupy na provoz domácnosti nejsou jen o tom, jestli jim doneseme lízátko. Můžeme je nechat zaplatit, hrát s nimi v supermarketech hry, kdo najde nejdřív – doplňte sami – , a tak dále.

Napsat dopis. Že je to v dnešní době zbytečnost? Těžko říct. Psaní rukou je ale stejně podstatné, jako psaní na klávesnici. Ale dopisy, respektive korespondence, mají své náležitosti. Více se o tom děti samozřejmě budou učit ve škole, ale my máme možnost s dětmi psát dopisy, do kterých budeme kreslit obrázky, zalepíme obálku, napíšeme adresu, nalepíme známku... však to znáte. Můžeme si říct, jak funguje pošta, a tak dále.

Ošetřit drobné poranění. Tady asi není co vysvětlovat. Kdokoliv se kdykoliv může říznout, odžít, popálit a podobně. Vědět, že se rány musí dezinfikovat a přelepit, nebo například chladit a nechat na vzduchu, to všechno bychom děti měli naučit. Protože s nimi věčně nebudeme a věk lezení po stromech a her venku je tady.

Praní. Divili byste se, kolik mladých dospělých v životě nepřišlo do kontaktu s automatickou pračkou. Všichni, kdo pereme, víme, že to prostě není žádná věda. A proto bychom se neměli bát do tajů třídění a praní prádla a rozpoznávání pracích prostředků bát zasvětit i naše děti. Je to činnost, se kterou je můžeme s klidným svědomím nechat pomáhat, a časem ji můžou vykonávat naprosto samostatně. Samozřejmě s drobným rizikem. Ale on se i mistr tesař někdy utne.

  • Uklidit koupelnu. Čistá koupelna je základ hygieny, stejně jako čistá kuchyň. A děti by měly vědět, že uklidit koupelnu neznamená jenom otřít vanu a vyleštit zrcadlo, ale také například umýt záchod i pod prkýnkem, že na to potřebujeme rukavice, ideálně jednorázové a tak dále.

 

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

Kategorie