Matka a dcera v každém věku

Je to speciální vztah. V průběhu života se známe v několika rolích, dcery, matky, babičky, prababičky, tety, kmotry a tak dále. Ale ten základ, jádro, to, že kdysi neexistoval nikdo jiný než my, ten zůstává. A není to vždycky lehké. Navzájem nemusíme souhlasit s tím, jak se jedna nebo druhá své nové role zhostí, ale jinou maminku nikdy mít nebudeme. Než tu, která nám sem tam tak moc leze na nervy. Proč a jak ale o takový vztah pečovat nejvíc, jak to jen jde?

Vztah dcery s matkou je klíčový pro celý další život. Někde se také můžete například dočíst, že neharmonické vztahy právě s maminkou mohou zapříčinit takový psychický blok, který může vést až k potížím s otěhotněním. Od maminky se učíme nejen, jak být nebo nebýt matkou, hospodyňkou, partnerkou, pracující ženou, jak se starat o domácnost a podobně, ale komplexně je náš první vzor pro to, jak být ženou.

V dospělém věku je to náročné, Našly jsme si samy svou vlastní cestu, která nemusí nutně korespondovat s tou, po jaké doufaly naše maminky, že se vydáme. Ale i když se hádáme, i když spolu nemluvíme, i když jsme na sebe nazlobené, i když si myslíme, že jsme jedna druhou zklamaly, nikdy nikdo nebude milovat tak moc, jako rodiče své děti. A jak se teda o to, abychom měly s mámou hezký vztah, starat?

Naučte se vařit. Obě to umíte, obě to umíte jinak. Pusťte se do vod, kde začnete oba jako nováčci. Zajděte si na kurz sushi, italské kuchyně nebo třeba cukrářský. A sdílejte objevování nových dovedností, předávání zkušeností a uspokojování chuťových buněk.

Zajeďte si na wellness. Nebo víkend s jógou nebo na cokoliv, kde si budete nejen povídat, ale zároveň dáte trošku odpočinout i svým zmoženým tělům. A uvidíte, kolik legrace si užijete už jenom při organizování víkendu, na který oba dva klíčové ženské elementy rodiny odjedou pryč.

Dopřejte si večeři. Oběd, kafíčko, cokoliv. Jděte spolu na jídlo. Víte například, co je oblíbené jídlo vaší mámy? A ví to ona o vás? Když život plyne, přestanou být vaše oblíbené špagety s kečupem a mámin rychlý chleba se sýrem. A nad dobrým jídlem se skvěle povídá.

Vyzkoušejte spolu starý rodinný recept. „Pamatuješ si, jak babička dělávala (dosaďte libovolnou laskominu)?“ „Ano, počkej, někde možná mám recept...“ I tak může začít krásné odpoledne, kdy si budete povídat o tom, jaké to bylo, když byla babička jenom mámou a vaše maminka malou holkou. A navíc je to něco, co budete zase předávat dál svým dětem.

Navštivte starožitnictví. Nebo bleší trhy, muzeum, galerii, cokoliv, k čemu máte blízko. Mezi starými věcmi ožívají příběhy a zjistíte toho o sobě navzájem mnoho. Třeba má vaše maminka k smrti ráda porcelánové sošky a vy se dozvíte, že je to proto, že je mívala její prababička, se kterou měla krásný vztah. A co se dělo, co se stalo a jak to dopadlo.

Dejte si den s vínem. Nikoho k alkoholismu nenabádáme, to vůbec. Ale přece jen. Jak je to dlouho, co jste naposledy obě měly den pro sebe? Víme, že ženy jsou obecně nervózní, když doma „nic nedělají“, ale se sklenkou vína, dobrým filmem a povídáním je všechno na světě najednou tak nějak klidnější a hezčí.

Pohostěte rodinu společně. Vánoce, narozeniny, jakékoliv jiné svátky nebo oslavy. Vždycky spadne nejvíc práce na jednu, u které se hlavní akce koná, nebo na všechny, protože je pořádají samostatně. Co se takhle domluvit a uspořádat všechno společnými silami? Rozdělíme si práci, uvidíme, jak naše maminka dělá oblíbené pomazánky nebo zapékané maso, my jí zase ukážeme, co jsme se naučily. A necháme se peskovat, budeme naštvané, ale hluboko v srdci budeme vědět, že tohle je přesně to, co nám bude jednou v životě moc chybět.

Všichni víme, že to nejcennější, co můžeme komukoliv věnovat, je náš čas. Úsilí na to si ho udělat, a vymyslet, jak ho strávit, je tisíckrát vynahrazeno radostí ze sounáležitosti, kterou je třeba podporovat a udržovat. Protože jenom to, že jsme jednou rodina, neznamená, že jsme si blízko.