Tradice pod stromečkem: Vánoční zvyky a rodinné tradice

Ačkoliv jsou Vánoce křesťanským svátkem, slaví je i skoro celá ateistická část světa. Atmosféra, mystika, rodinné prostředí, klid, pohoda a radost, to je něco, co si přece neupřeme. K Vánocům také neodmyslitelně patří dodržování některých zvyků a tradic. Těžko se dnes dopátrat, jaké jsou ty pravé rituály, jak a proč je dodržovat. Nakonec se tedy stalo, že každá rodina si tradice tak nějak přizpůsobila. Jaké jsou ty nejčastější? A co znamenají?

Když se řekne Vánoce, asi nás jako první napadne stromeček, dárky a cukroví. O tom, jak se stalo, že máme na Vánoce doma stromeček, jsme psali tady. Mimo jiné se dozvíte o v současné době velmi netradiční ozdobě, která má ale magický efekt už dlouhá staletí. Co se cukroví týče, i k tomu bychom měli celý speciální článek. Dozvíte se, proč ho vlastně pečeme, jaké pověry se k němu vztahují a proč, a že když se pečení daří na výbornou, bude stejně hladce probíhat i celý další rok.

Tip Mimibazaru. Co dělat, když cukroví zbude? Známe to všichni, některé druhy třeba nejsou tak oblíbené, možná jsme trošku naddimenzovali množství, prostě tak jako tak se může stát, že po svátcích máme nějakých těch pár deka cukroví navíc. Co s ním? Jak ho zužitkovat se dozvíte tady.

Rodinné tradice

Dávno ty tam jsou doby, kdy se o Vánocích lidé starali prostřednictvím různých rituálů a věšteb o to, aby bylo hospodářství ochráněno od zlých elementů, neštěstí, nebo když děvčata zjišťovala, kde se nachází jejich budoucí ženich. V přeneseném slova smyslu se tyto tradice promítají i do současných Vánoc.

Šupina pod talířem

Na talíři, vedle něj, vlastně je to jedno. Šupina z ryby měla symbolizovat peníze, které se toho, kdo ji u talíře najde, měly držet po celý následující rok.

„Šupinu máme schovanou vždycky pod talířem a po večeři si ji dáme do peněženky, kde ji všichni nosíme celý rok. Myslím, že to tak dělá hodně lidí. Problém je jenom ten, že šupiny je třeba pořádně vyčistit a vysušit, aby nezapáchaly.“

Jana, 44

Lití olova

Dříve se olovo získávalo seškrabáváním z oken nebo sbíráním jeho malých kousku, dnes si většinou sady n lití olova kupujeme. Olovo se tradičně lije do studené vody přes klíč ve tvaru kříže. Z tvarů vzniklých z olova po jeho zchlazení se pak dedukuje, jaký ten další rok bude, a co nás v něm chystá.

„Olovo lijeme každý rok na Štědrý den před večeří. S vnoučaty už je to těžší, je to celkem nebezpečné. Kdo si co odlije, to si schová. Je to takový malý talisman pro další rok.“

Karla, 51

Rozkrajování jablíčka.

Většinou po večeři si každý překrojí napůl jablko, které si předtím vybral. Ale ne podél jádřince, napříč. Zdravé jablko by mělo mít pěticípou hvězdičku z jadérek. Cokoliv jiného může značit nemoci a potíže, pokud v takovém jablíčku najdete kříž, no, raději to nebudeme rozebírat.

„Po večeři všichni u stolu rozkrojíme jablíčka a jejich půlky si přidržíme před očima hvězdičkami ven. Takhle si uděláme každý rok fotku – celá rodina kolem stolu s jablíčkama „místo“ očí. A takových fotek máme už si čtyřicet... ani nevím, koho to kdy napadlo.“

Ladislava, 57

Lodičky ze skořápek

Do půlek slupek vlašských ořechů nakapeme trošku vosku a připevníme malinkou svíčku. Každý z rodiny má svou a společně je v jednom houfu položí na vodní hladinu (velká mísa s vodou, lavor, cokoliv máme po ruce). Kdo se od houfu oddělí, ten opustí rodinu a půjde si vlastní cestou (bude třeba cestovat, přestěhuje se).

„Lodičky jsme vždycky pouštěli, ale teď v poslední době už moc ne. Dřív to byl legrace, ale teď už zvyky, při kterých bychom se měli dozvědět, kdo odejde, nedržíme.“

Zuzana, 39

Kdy se objeví ženich?

Tady se dostáváme na půdu věštění. Zatímco pro hospodářství a jeho prosperitu se dělaly rituály pro štěstí, to, jestli si pro nezadanou slečnu přijde ženich, to se věštilo. A to hned několikerým způsobem.

• Házení střevíce – dívka hodí přes rameno svůj střevíc, a pokud jeho špička směřuje po dopadu směrem ze dveří, odejde od rodičů a vdá se.
• Díra v ledu – jak to známe z Erbenovy klasiky, kdo na Štědrý večer vyseká díru do ledu, tomu se ve vodní hladině zjeví jeho milý.
• Zatřesení stromkem – večer děvčata vyběhla na zahradu a zatřásla některým z ovocných stromků. Odkud se ozval první štěkot psa, z toho směru se měl objevit ženich.

Barborka

Na svátek Barbory (4. 12.) se měla uříznout třešňová větvička a dát ji dovnitř do vázy s vodou. Pokud do Štědrého dne vykvetla, znamenalo to bohatství a hojnost pro celé hospodářství. Význam barborky se ale může měnit.

„U nás si barborku stříháme jednu, pokud vykvete, znamená to, že se někdo z rodiny vdá nebo ožení.“

Honza, 45

A jaké vánoční tradice se drží ve vaší rodině? Taky jste si přetvořili význam některých tradic, upravili si je po svém? Podělte se s ostatními na Mimibazaru!