Je čas přehodnotit těchto pět rad

Internet, knihy, kamarádky, rodinní příslušníci... všichni jsme plní zkušeností a rad, čemu se při randěn vyhnout, na co si dát pozor, čemu se vyvarovat, jaké chování nás dostane lépe a kvalitněji ke kýženému cíli. Jenomže doba se mění a s ní i pohled na některé zaručené tipy. Protože... tak nějak jsme došli ke kolektivnímu přesvědčení, že čím jsme na začátku vztahu přirozenější, tím přirozenější jsme pak i v jeho průběhu. Takže zapomeňte na „musím počkat tři dny“ pravidlo. A pojďme je spolu přehodnotit.

Přiznejme si, že všechna ta pravidla pro začátek vztahu, jsou tak trošku mimo mísu. Nutí nás totiž potlačovat to, co udělat chceme, na úkor toho, co „bychom udělat měli“. Jenomže nikde není žádná autorita, která by potvrdila, že tomu tak je. A čím víc lidí hledá v tomto nejistém světě opravdovost, přirozenost a upřímnost, tím více takových pravidel potřebujeme bořit. A tady je pět z nich.

• Pravidlo: Hlavně se nezamilujte moc rychle.
• Nové pravidlo: Nebojte se emocí.

Toto sice není úplně jedna k jedné, ale naše zoufalá snaha se do protějšku nezakoukat moc brzo často vede k tomu, že jsme zbytečně chladní, uzavření a odmítaví. A to prostě jednoho po chvilce přestane bavit. V upřímnosti je minimální riziko. Vlastně nikdo nemá co ztratit, nicméně jen pokud jsou upřímní oba. Takže pokud jeden chce něco vážnějšího a druhý si není jistý, je naprosto v pořádku požadovat víc času a je také naprosto v pořádku tento čas dát. Protože nemůžeme čekat, že budeme mít oba okamžitě oba na věci stejný pohled.

• Pravidlo: Fyzicky se nesbližujte moc brzo.
• Nové pravidlo: Sbližte se, jakmile to vám oběma přijde jako dobrý nápad.

Toto pravidlo může mít kořeny v předsudku, že některé pohlaví má o sex větší zájem než to druhé (nebudeme jmenovat, ať si každý tento stereotyp dosadí sám). Jenomže to je naprosto mylná představa. To, jak moc a kdy sex chceme, záleží mnohem víc na typu interakce a interagujících osobností. Na chemii, na spojení, které mezi námi nastane. Pro někoho nemá se žádnou přidanou hodnotu, dokud se s protějškem pořádně nepoznáme, pro někoho je vzrušující to zatím nepoznané. Jedinou překážkou pro to, že něco neuděláte, je to, že to udělat nechcete. Pokud flirtujete jak smyslů zbavení, je naprosto na místě říct – chtěl/a bych se s tebou dneska vyspat, ale zároveň tě pokračovat poznávat jako osobnost zítra a spoustu dní potom. Vyhovuje, nevyhovuje. Pokud něco chceme oba, tak proč ne.

• Pravidlo: Nemluvte o minulých vztazích.
• Nové pravidlo: To nejlepší teprve přijde.

Je totiž rozdíl v tom, jak o minulosti mluvíme a jaký k ní máme přístup. Pokud máme přístup takový, že vlastně všechno, co mohlo být na světě dobré, jsme už zažili, nikdo o našich bývalých vztazích nebude poslouchat rád. Ale pokud to postavíme tak, že byly hezké chvíle, byly horší chvíle, ale hlavně byly důvody pro to, aby to skončilo, kdo by nám mohl cokoliv vyčíst? Minulost je důležitá. Ale budoucnost je důležitější. Toto musíme mít my i náš protějšek na paměti.

• Pravidlo: Nestalkovat na sociálních sítích
• Nové pravidlo: Tak jako tak, jednou se to dozvíte. Tak co.

I personalisté dnes projíždějí sociální sítě jako Facebook, Instagram a samozřejmě i LinkedIn a další proto, aby si udělali o uchazeči obrázek. A to jde jen o práci. Cokoliv na těchto platformách najdete, byste se stejně, dříve nebo později, dozvěděli i osobně. Jenom je třeba dát si pozor na nechtěné liky a na to, o čem si pak budeme povídat. Ale, jak už bylo řečeno výše, nikdo vám nebude mít za zlé, že jste si projeli sítě svého protějšku. Pokud se nepustíte do šedých vod hloubkového zjišťování, tedy dokud neprojíždíte tetičky z druhého kolena v katastru nemovitostí, je vlastně všechno v pořádku.

• Pravidlo: Hlavně moc nepsat a nevolat.
• Nové pravidlo: Jakmile chceš, tak mě kontaktuj.

Jakákoliv komunikace je o nastavování pravidel, očekávání, ale hlavně o vzájemném respektu. To, že my máme plno času na vypisování, neznamená, že ho má i náš protějšek. Ale to, že se nám ozve, jakmile může, znamená hodně. Mít možnost kontaktovat svůj nový protějšek kdykoliv je velmi osvobozující pocit, ale přichází s ním i nutný respekt k tomu, že on nás kontaktuje nejen v případě, že chce, ale také, až může. A to samé platí pro nás. Z odpovídání na zprávy by se neměla stát mantra, byť to tak v dnešní době vypadá. Svoboda kontaktovat, svoboda odpovědět. A pak všechno záleží na vůli a na tom, jak moc tomu oba chceme dát.