Jak vypadá upřímná omluva

Slůvko „promiň“ říkáme poměrně často, někteří z nás i častěji, než je třeba. Hodí se, když někomu stoupneme na nohu nebo ho dloubneme loktem v tramvaji, ale jsou situace, kdy je to prostě málo. Z „promiň“ se stalo skoro citoslovce, bez konkrétního významu. Jak mu ho dáme? A jak poznáme, že ten, kdo se nám omlouvá, to myslí vážně?

Ne nadarmo se říká, že nejlepší omluvou je změna chování. Samozřejmě, že se snažíme kolegu kávou nepolít, ale když dojde na hlubší záležitosti, musíme mít promyšlené, co vlastně to naše „promiň“ znamená.

Nejtěžší částí každé omluvy je odhodlání ji udělat. Protože to znamená uvědomit si a přiznat chybu, a to neděláme moc rádi. Pak se musíme člověku, kterému omluvu dlužíme, postavit čelem a reálně ji formulovat. No a pak... čekáme na reakci. Podle odborníka, právníka Jahana Kalantara, může správná omluva znamenat rozdíl mezi vězením a svobodou, mezi tím, jestli své děti budeme vídat dvakrát do roka nebo dvakrát do týdne.

Aby byla omluva upřímná a měla nějaký účinek, musí vyřešit situaci, kvůli které musí být pronesena. Proto by měla obsahovat tři části. Každou z nich všichni tak nějak cítíme, když se potřebujeme omluvit. Nebo cítíme většinou jejich nedostatek, když se někdo omlouvá nám.

Proč se omlouváme. Je třeba specifikovat, za co se vlastně omlouváme. Ze života víme, že většina problémů je komplexních a většinou se nejedná jen o jednu jedinou věc. A když máme problémy s partnerem, rodinou, kolegy nebo kýmkoliv jiným, neomlouváme se za celou konverzaci, za všechny své názory, ale pouze za to, v čem jsme neměli pravdu, co bylo řečeno ubližujícím způsobem nebo jinak narušilo dynamiku vztahu. Takže se omlouváme za to, že jsme nestihli něčí oslav narozenin, že jsme někomu neřekli o něčem důležitém a mělo to následky, že jsme něco v práci odevzdali o tolik a tolik dní později, a tak dále.

Protože. Tato část omluvy vysvětluje, proč cítíme potřebu se omluvit. Ne to samotnou událost, ale popíšeme reakci, která „neměla nastat“. Protože vím, že ti na tom záleželo, protože jsem ti zkazil/a den, protože jsem ti ublížil/a, protože vím, že jsi mé podklady potřeboval pro zpracování rozpočtu... však vy víte, co tam dosadit.

A. Tady se dostáváme k výše zmíněné změně chování, respektive jejímu příslibu. A rozhodně s tebou každou další příležitost oslavím. A pro příště budu dodržovat termíny (nebo se o to snažit svědomitěji).

Způsobit někomu újmu jakéhokoliv charakteru je těžké pro obě strany, obzvlášť když mezi nimi funguje vztah na osobní úrovni. Svým milovaným nechceme ubližovat, stejně tak chceme vědět, jestli ten, kdo ublížil nám, lituje doopravdy, nebo jeho „promiň“ znamená jenom snahu uklidnit, ne vyřešit situaci.