Šikanovali vás ve škole? Pak se u vás asi projevují tyto symptomy

Šikana má mnoho podob. A čím modernější doba, tím vynalézavější jsou metody jak provádění, tak skrývání a maskování. Ale všechny generace si užily své. Potřeba vymezovat společnost na ty silnější a slabší je tady odpradávna a ve hře je toho hodně – od fyzického vzezření až po intelekt. Jakmile je člověk něčím „jiný“, vystavuje se nebezpečí šikany. A ti, kteří byli v mládí šikanováni, si následky většinou nesou celý život.

Můžeme s tím být srovnaní, můžeme nad tím mávat rukou, můžeme na to dokonce doopravdy nemyslet. Ale dětská mysl zaznamenává rány jako houba a nenapravitelně se jizví. Proto nám šikana v mládí může ovlivnit celý život.

• Šikana se zdaleka netýká jen dětí. Můžeme ji zažívat i v práci, či v jakémkoliv jiném kolektivu. Chcete se dozvědět víc? Jak vypadá, jak ji řešit? Čtěte tady.
• Šikana naruby? Co znamená, když se mladí lidé rozhodnou šikanovat v online prostředí sami sebe? Moderní forma sebešikany jako volání o pomoc a pozornost je alarmující. Zajímá vás, co to znamená? Přečtěte si náš článek.

Konkrétní následky šikany v dospělosti

Každý z nás se s traumaty vyrovnává jinak, proto zdaleka ne všechno platí stoprocentně nebo pro všechny. Obecně ale můžeme šikanu spojovat s úzkostí, která může oběť provázet doopravdy celý život.

Extrémní úzkosti. O tom, co to úzkosti jsou, jsme vám psali už několikrát. Například i to, jaké to je doopravdy jejich záchvaty zažívat. Sociální fobie je jednou z nejčastějších projevů. Jak vypadá? Dozvíte se tady. A co to znamená v praxi zase tady – například strach z toho, že se na nás někdo dívá například, když jíme.

Izolace a odtažitost. Prostě se nechceme po zkušenostech z minula moc družit. Šikana nás naprogramovala k vyhýbání se lidem, a to může být pro naši psychiku velmi, velmi nezdravé.

Deprese. Co dodat. Možná jen to, jak ji rozeznat. Deprese znamená žít v neustálé beznaději, v neustálém strachu, respektive jistotě, že nikdy nic už nebude dobré. Deprese nás paralyzuje, brání nám v práci, v přátelstvích, ve vztazích, ve štěstí.

Fyzická onemocnění. Ta psychická bychom asi odhadli. Ale stres, který šikana způsobuje, je chronický, a tak máme větší šanci obezity, kardiovaskulárních onemocnění, zneužívání alkoholu a jiných drog a s tím související fyzické následky. Neustálé působení zvýšené hladiny stresového hormonu kortizolu v krvi ovlivňuje naše tělo velmi negativně. Jak? Například takto.

Nedosahujeme úspěchů, jakých bychom mohli. Jeden z velmi nešťastných aspektů šikany je ten, že se často týká velmi inteligentních a nadaných dětí. Jsou prostě jiné a často dráždí agresorovu pozornost. Nervový otřes, který v mládí zažijeme, nás pak může ovlivnit i v projevech inteligence a nadání. Raději je schováváme, netroufáme si, podvědomě na sebe nechceme přitahovat pozornost.

Nedostatečná emocionální inteligence. Šikana nás omezí v běžné sociální interakci. Proto se společensky často nevyvíjíme moc „zdravě“. Kvůli tomu pak v emocionální a sociální oblasti nevyspějeme a v dalším životě to může být velmi frustrující jak pro nás, tak pro naše okolí.

Sociálně patologické chování. Oběti šikany mají tendenci si tuto skutečnost v pozdějším životě kompenzovat. A nezřídka nespolečenskými způsoby – například i kriminální činnosti, násilím a podobně. Snaha o to „ochránit se“může nabývat až nelegálních rozměrů.

Šikana má následky, které si neseme celý život. Ale víte co? Zdaleka ne jen u obětí. I agresoři mají s čím se v životě potýkat. Pokud si o tom chcete přečíst víc, můžete tady.