Nová žena versus exmanželka Rodina

Pojďme se bavit o korektních vztazích. Těch, které nekončí touhou po pomstě nebo někým ve vězení. Prostě o těch, jaké mezi lidmi bývají, když se dva přestanou mít rádi dost na to, aby spolu zůstali. Život jde dál, to je jasné. Všechno jednou přebolí a snad zůstanou hezké vzpomínky a respekt, nikoliv hořkost a zatrpklost. A pokud udržujeme s bývalými partnery kontakt například kvůli dětem, dřív nebo později asi přijde chvíle, kdy do našeho nebo jejich života prostě vstoupí někdo jiný.

Jaké to je být druhou ženou? A jaké to je být exmanželkou? Bývalým manželem? Jaké je to vidět, jak se život člověka, se kterým jsme žili, hýbe dopředu, znova se žení, vdává, zakládá novou rodinu? Často se setkáváme s pocity, které si neumíme ani představit, možná ani nevíme, že by nějaké takové mohly existovat. A i když si myslíme, že jsme veškeré dávné city pohřbili, sem tam mohou vykouknout na povrch.

Z manželky bývalou

„Nebylo to jednoduché, ale dospěli jsme k rozhodnutí společně. S bývalým manželem jsme se dohodli, že je v zájmu našich dětí vidět nás šťastné s dobrým zázemím, ne když po sobě neustále ječíme nebo se nebavíme. Důvodů byla spousta, ale zhruba po třech letech od rozvodu jsme byli schopní se spolu bavit normálně, ne uštěpačně a bez obviňování. Měl a jsem pár známostí, a po třech letech se jedna z nich přehoupla do vážného vztahu. O ničem jsme nemluvili, tak nějak jsme to zbaběle nechávali na dětech, aby nám předávaly informace. Které byly teda dost zkreslené. Můj přítel byl rozvedený, já taky, on měl děti, já taky. Všechno značka ideál.“

Druhou ženou rozvedenému muži se závazky

„Být druhou ženou se může občas zdát jako dobrý nápad. Protože muž se v druhém vztahu této závažnosti chová jinak. Bohužel, na těch prvních vztazích se všichni naučíme, co je důležité, co ne, za co bojovat a co nechat být. Bylo to kouzelné, protože jsme se utvrzovali v tom, jak jsme to předtím nezvládali, ale jak už teď bude všechno jiné. Obojí byla pravda, ale ne všechno bylo růžové. Musela jsem tak nějak definovat svou vlastní roli. Představování dětí byly jedny velké nervy, i když to dopadlo dobře. Nakonec došlo i na představení s bývalým partnerem a partnerkou, což bylo ještě víc nervy drásající, myslím, že pro všechny zúčastněné strany. Ale i to se nakonec nějak vstřebalo. Nejsme kamarádi, nekomunikujeme napříč bývalými páry, ale organizačně všechno klape a nijak si životy schválně nenarušujeme. Děti přijaly nás i sebe navzájem, zařídili jsme to tak, že mám ob dva týdny víkend bez dětí, a jinak žijeme jako každá normální rodina.“

Exmanželkou nově ženatého muže

„Ono se to může i obrátit. Byla jsem vdaná s novou rodinou. Šťastná, s exmanželem dobré vztahy, tedy korektní, nic extra vřelého, ale o to ani nikdo nestál. Věděla jsem, že má přítelkyni, ale to měl tak nějak vždycky (i když jsme byli spolu). No a pak mi syn natajňačku oznámil, že táta koupil prstýnek, pojednou na dovolenou a chce se ženit. To mě tak nějak překvapilo, ale zaskočilo mě to, s jakou intenzitou se ve mně ozvala nevole. My jsme se tehdy brali, protože jsem byla těhotná... Nebo lépe, byla jsem těhotná a on mě požádal o ruku. A teď se chce ženit jenom tak? Jak k tomu přijdu? Až po první vlně negativních pocitů jsem si uvědomila, že jsem vdaná taky, mám spokojenou rodinu i vztah. A začalo mě zajímat, jak můj bývalý manžel prožíval mé vlastní životní kroky kupředu. Pokud tedy vůbec. Trošku jsem přehodnotila ublížený přístup, který jsem měla celou dobu, že si zasloužím štěstí za to, jak jsem se dlouho trápila. Možná se stejně dlouho trápil i on? A možná mu stejně ubližovalo, když jsme začala žít život bez něj? Možná mi to nedocházelo, protože jsem byla o krok napřed, měla jsem pocit, že „vyhrávám“, tak jsem na něj tolik nemyslela.

Jeho nová žena pro mě vždycky reprezentovala a reprezentovat bude všechno to, co v našem vztahu selhalo. Nikdy ji nepřestanu analyzovat, nikdy. Navíc bude macechou mých dětí? Cítil se můj exmanžel stejně, když jsem mu představila svého budoucího manžela? Kdo z nás teď bude hrát jakou roli ve výchově?

Teprve poté, co jsem mohla vidět situaci z obou stran, mi došlo, že to vlastně není zdaleka jen o nových vztazích, které máme. Najednou jsem byla matkou, macechou, novou ženou, bývalou ženou a ničí role neskočila jen u toho, že si našli nový vztah. Je to zajímavé a věřím, že to někomu může být hodně nepříjemné. Já jsem měla štěstí na relativně rozumné lidi a moje vlastní emoce. Ale už vím, že adaptovat se na nový partnerský život po rozvodu trvá roky. A možná jsou věci, které nikdy nepřestanou být problém, i když jenom v koutku duše.“

Karla, 43

 

 

Publikováno



ČLÁNKY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ
Registraci provedete ZDE
© 2004-2019 CZECH NEWS CENTER a.s. | Reklama | Podmínky serveru | Ceník členství | Návod pro inzerci | Desatero | Ochrana kupujících | Dobrý prodejce | Osobní údaje | Kontakt