V kolika mít dítě? Průměrný věk českých matek dále stoupá Zdraví

Češky se chovají stejně jako ženy v západní Evropě. A stále častěji odkládají mateřství na pozdější věk - průměrný věk rodiček už se tak přehoupl přes třicítku a stále se zvyšuje. Je to dobře nebo špatně? Nebo je to úplně jedno?

Nejdříve trochu čísel – nebojte, nebude jich moc. Na jedné straně ta od gynekologů a porodníků, podle nich je ideálním věkem k početí a porodu potomka věk někde mezi dvacítkou a čtyřiadvacítkou. Na straně druhé od sociologů, kteří mají pochopení pro to, že ženy nejdříve studují, cestují, pracují, budují si kariéru a pořizují bydlení a pro založení rodiny se rozhodnou třeba až někdy kolem pětatřiceti. Protože takové ženy zvládají těhotenství i díky svému zázemí minimálně po psychické stránce lépe, rodiny netrápí finanční potíže podobně. Ze statistických údajů vyplývá, že průměrný věk budoucích maminek je 31 let.

„Žít v této uspěchané a náročné době není snadné. Jsou jiné nároky na bydlení, poplatky, provoz domácnosti a každý je ovlivněn ekonomickou situací – mateřskou, rodičovskou dovolenou. Tyto a mnohé další faktory přispívají k pozvolnému, ale vytrvale stoupajícímu průměrnému věku maminek,“ potvrzuje Pavla Jelínková, vrchní sestra gynekologicko-porodnického a neonatologického oddělení mělnické nemocnice. Věkový průměr rodiček v celé Evropě je o něco nižší, pohybuje se kolem 29 let.

 

A co když to nepůjde?

Vzrůstá i průměrný věk prvorodiček a stále častěji ženy zkoušejí otěhotnět po čtyřicítce. "To je jeden z hlavních důvodů, proč stále více párů touží po dítěti marně. Vaječníky totiž obelstít nelze," vysvětluje porodník a odborník na umělé oplodnění Jan Lacheta, primář na IVF klinice ISCARE.

Odkládání rodičovství do vyššího věku totiž vede poměrně často ke zjištění, že početí nebude vůbec snadné. Největším problémem u žen není nižší plodnost, ale kvalita vajíček, která se s věkem žen snižuje. Netvoří se totiž nová, jako je tomu v případě spermií u mužů. Po čtyřicítce je problém nejen přirozené početí, ale pomoci nemusí ani IVF.

Komplikované může být nejen samotné početí, ale i celé těhotenství. „Zdravotní stav nastávající maminky v porodnicky vyšším věku může ovlivnit řada zdravotních obtíží, jako jsou například vysoký krevní tlak, cukrovka, onemocnění srdeční, štítné žlázy, očí či kloubů. V současnosti již mohou otěhotnět i ženy po odstranění části tkáně děložního čípku, s myomy na děloze či s dalšími nemocemi ženských orgánů. Do hry leckdy vstupují i psychické obtíže a psychiatrická onemocnění. V případě otěhotnění pak v rámci sledování již vstupně zdravotně zatížené maminky je zapotřebí častějších kontrol a vyšetřování nejen jí samotné, ale i budoucího miminka. V mnoha případech je třeba řešit výsledky odběrů na vývojové vady, kde ve výsledcích bývá častější odchylka, a maminky tak musí podstoupit další vyšetření,“ vysvětluje Pavla Jelínková z mělnické nemocnice.

 

Kdy se obrátit na lékaře?

Plodnost žen výrazně klesá už po pětatřicítce, po čtyřicítce už je u většiny z nich šance na početí skoro mizivá. Klesá i šance na úspěch pomocí IVF. Pro představu, u třicetileté ženy činí úspěšnost umělého oplodnění po zavedení jednoho embrya kolem 40 procent. U čtyřicetileté je to už ale jen 20 procent. Pokud je ale ženě nad 42 let, není šance na oplodnění nereálná, ale pomalu se blíží nule. Nyní hradí pojišťovna umělé oplodnění ženám do 39 let. Šance na oplodnění je totiž poté už velmi nízká. Pokud se dvojice snaží rok o početí dítěte a mají po tuto dobu pravidelný nechráněný styk zhruba třikrát týdně, někde bude problém, a je proto vhodné vyhledat odbornou pomoc.

I když se početí povede, odborníci se shodují, že jedním z dopadů odkládaní mateřství je i to, že přinejmenším některé ženy mají méně dětí, než původně plánovaly, protože už to prostě nestihnou.

(red)

Publikováno



ČLÁNKY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ
Registraci provedete ZDE
© 2004-2019 CZECH NEWS CENTER a.s. | Reklama | Podmínky serveru | Ceník členství | Návod pro inzerci | Desatero | Ochrana kupujících | Dobrý prodejce | Osobní údaje | Kontakt