Mýty o vývoji dětí: Tohle jste věděli?

Rodiče vesměs doufají, že se jejich dítě vyvíjí zcela v pořádku a spousta jich navíc doufá, že v ledasčem předstihnou svoje vrstevníky. Věří však mýtům, které nejsou tak úplně pravda. Podívejme se na pár z nich.

1. Chytřejší díky edukativním hračkám

Spousta rodičů věří, že když svému potomkovi pořídí ty správné hračky, bude díky nim chytřejší. Protože takové předměty správně stimulují a rozvíjejí jeho mozek díky přesně mířeným podnětům. Ale ve skutečnosti pro něco takového neexistuje žádný důkaz.

A jak k nim tedy přistupovat? Sofistikované edukativní hračky podle všeho nejsou nutné – je sice pravda, že například dítě v prvních týdnech po narození vnímá černobílé kontrastní obrázky lépe než ty méně výrazné, ale nezdá se, že by kvůli tomu byla miminka chytřejší. To samé platí i o všelijakých vzdělávacích hračkách pro starší děti. Ale pokud vás těší mu takové věci pořizovat, proč ne, dělá-li vám to radost. Určitě jim tím neublížíte. A rozhodně je pravda, že dítě nějaké stimuly potřebuje.

2. Čím dříve mluví, tím inteligentnější je

Tahle přímá úměra tak určitě neplatí. Dobře, dítě, které brzy mluví, rozhodně nebude hloupé, ale nemusí to znamenat, že je chytřejší a že bude v životě úspěšnější než sousedovic dítě, které začalo mluvit skoro o rok později. I chytré děti mohou začít mluvit poměrně pozdě a je to v pořádku, nicméně pokud se řeč dítěte nerozvíjí vůbec nebo pokud se zastavil nebo dokonce jakoby se vracel v čase, proberte to s odborníky. Mohlo by jít o projevy autismu nebo nějaké vývojové poruchy.

3. Logoped je před pátými narozeninami zbytečný

Má-li rodina pocit, že se u dítěte při rozvoji řeči objevily obtíže, je vhodné vyhledat odbornou podporu co nejdříve. Dítě, které kolem tří let věku mluví málo nebo vůbec, je vhodné vzít k logopedovi. Naopak, pokud rodiče vyčkají až do pátého roku věku dítěte a až poté vyhledají odbornou logopedickou pomoc, může být pozdě. Zejména v případech, kdy dítě neříká nebo vadně tvoří například polovinu hlásek českého jazyka.

4. Děti starších rodičů jsou chytřejší

Kdepak, toto tvrzení o míře inteligence v závislosti na věku rodičů je zcela neopodstatněné. IQ ovlivňují úplně jiné faktory, než je otcovo a matčino datum narození.

5. Brzké čtení je znakem geniality

Čtení je dobrá věc, ale jen tehdy, když dítě chápe, co čte. Jednoduché pojmenování písmenek ještě neznamená, že jim dítě opravdu rozumí. Pokud dítěti už ve třech letech ukazujete v knize písmenka a snažíte se o to, aby je poznalo a o rok později už plynule četlo, neděláte úplně dobře. Raději věnujte čas společnému čtení. Sedněte si společně na gauč, vy čtěte a dítě ať ukazuje obrázky.

Dovolte mu, ať nechá pracovat fantazii naplno a samo si vytvoří vlastní konec. Předčasné „čtení“ může vést k hyperlexii, což znamená, že dítě slova sice přečte, ale nemá absolutně žádnou představu o tom, co skutečně znamenají. Takové čtení není ani omylem znakem rozvíjejícího se génia.

6. Z velkých novorozenců vyrostou velcí dospělí

Tohle neplatí, může to dokonce být přesně naopak. Usuzovat na výšku v dospělosti ale celkem spolehlivě můžete z toho, jak je dítě velké v době prvních či druhých narozenin. Když to zjednodušíme, budoucí výška bývá zhruba dvojnásobkem té ve dvou letech.

(red)