Marika: Muž mi dává málo peněz na domácnost, nemám na školku

Marika: Muž mi dává málo peněz na domácnost, nemám na školku

Když se brali, oba pracovali a měli plus minus stejné příjmy. Už tehdy se mladí manželé dohodli, že chtějí děti a že s nimi Marika bude doma. O tom, jak to bude s penězi – krom toho, že jich budou mít méně – se podrobně nebavili. Dneska to matka dvou dětí považuje za chybu.

Před tím, než jsem šla na mateřskou, jsme měli peněz tak akorát na to, abychom vyžili a zároveň mohli cestovat, koupit něco do bytu, jít občas do restaurace a věnovat se svým koníčkům. Muž rád fotografuje, k tomu si pořizuje všelijaké vybavení, já jsem chodila cvičit, občas jsem si vyjela s kamarádkami na víkend a podobně.

Bylo jasné, že během mateřské budeme muset na něčem ubrat, ale nebála jsem se toho, protože zase odpadly výdaje spojené s mojí prací – cestování, hodně pěkného oblečení, jídlo ve městě. Jenže teď jsou dětem dva a čtyři roky a já jsem zoufalá.

Já se omezila, muž ne

Ukazuje se, že jediný, kdo se omezil, jsem byla já, mého muže to ani nenapadlo. Naopak, k foťákům a drahým mobilům se přidala vášeň pro všelijakou elektroniku, musíme mít doma dokonalé kino a podobně. Já bych se bez toho obešla, už proto, že jsem na něm finančně závislá a v podstatě mi nedává žádné peníze, musím vyžít z rodičovského příspěvku.

Přičemž Marek mi tvrdí, že je to v pořádku a že to tak dělají všechny ženské, co jsou doma s dětmi. Jenže já z něj musím kupovat věci nejen pro sebe, ale i pro děti, když chci udělat nákup, na který už mi peníze nestačí, tak musím prosit o peníze a hlavně svou žádost odůvodnit. Divím se, že to nechce písemně.

Starám se skvěle!

Tvrdí mi, že je to tak v pořádku taky proto, že obstarává rodinné nákupy, kamarádky mi to závidí, ale já bych si radši občas došla třeba potraviny na vaření, které je naopak moje starost, koupit sama, ale to nejde. Nemám na to. Nemám dokonce ani na školku – když se mi třeba nepodaří vyjít s penězi, Marek mi na ni nedá, že je to moje chyba a ať to ve školce vysvětlím. Samozřejmě říkám, že jsme zapomněla a zaplatím z dalšího rodičáku, ale strašně mi to vadí.

Na námitku, že chci taky občas třeba vypadnout s kamarádkami, říká, že jelikož jsem chtěla děti, měla jsem počítat s tím, že o takovouhle zábavu přijdu, že to k mateřství patří. Vymyslela jsem, že si nějakým způsobem přivydělám, ale to si pro změnu Marek nepřeje, argumentuje tím, že bych zanedbávala děti. Jeho matka, která nám do všeho mluví, ho v tom bohužel podporuje. Jsem dost v koncích.

Marika, 32 let