Vychováváte cizí dítě? Jak se stát oblíbenou macechou

Cítit lásku a zodpovědnost k vlastním dětem považujeme za samozřejmé. Kromě asociálních matek to přece umíme všechny. Nikdo nás za to neobdivuje, protože tak to zařídila příroda. Ale být dobrou mámou cizím dětem už tak snadné není. S čím se musí potýkat ženy, kterým osud přihrál do cesty děti nevlastní?

Petra vyvdala dvě děti s mužem, který s nimi zůstal sám jako vdovec. Začít jim dělat mámu ale nebylo vůbec jednoduché. "První rok jsem si připadala jako zlá macecha, protože manželovy dvě dcery se rozhodly, že žádnou novou maminku nechtějí. Nemluvily se mnou, a když jsem něco řekla, byly vždycky v opozici," vypráví mladá žena. Dohodli se tehdy s manželem, že než se situace usadí, nebude je vychovávat, aby se tím jejich averze ještě neprohloubila. S ničím se nevnucovala, ale když za ní náhodou s něčím přišly, chovala se vstřícně.

Po roce se nevlastní matce konečně podařilo si je získat. „Mladší Kristýnce ubližoval spolužák a já chodila v mládí na judo. Naučila jsem ji pár obranných grifů a ona mu dala na frak. Ani bych nevěřila, že by mi taková maličkost mohla otevřít dveře k jejich srdcím. Holčička se pak dokonce přihlásila právě na judo. Dneska jsme normální rodina, i když ,mami‘ mi holky neříkají,“ popsala Petra, jak se situace změnila.

Jinak jí ale respektují jako opravdovou mámu. Pomáhají v kuchyni, chodí spolu do kina a nejlepší jsou podle ní holčičí odpoledne. „Sice mě to vždycky stojí nějakou tu parádu pro ně, ale když si dáme na závěr zmrzlinový pohár a ony kolem mě se smíchem poskakují, jsem moc ráda, že je mám."

Co radí odborníci?

Nezáleží na věku - každý potřebuje vědět, že ho má někdo rád (i když se tváří, že mu na tom nezáleží). Zkuste pár následujících tipů:

• Zaveďte opakující se rituál. Může to být nedělní pohádka, čtení před spaním nebo společná hra.
• Stůjte vždy za ním, i když je to někdy těžké. Dítě musí vědět, že jste vždy jeho opora.
• Dělejte s dětmi co nejvíc společných denních činností.
• Nechte dítě, aby se co nejvíc rozhodovalo samo. Zároveň ale má vědět, že musí nést odpovědnost.
• Každý den dítěti buďte hodinku k dispozici a věnujte se jenom jemu.
• Buďte zásadová - co řeknete, to musí platit. Dítě potřebuje pravidla a řád. Nenechte ho prostě dělat, co ho napadne.
• Pokud uděláte sama chybu, přiznejte ji. I vy jste jen člověk.
• Nikdy dítěti nelžete a nenechte to dělat ani jeho.
• Aby je dítě bralo opravdu vážně, musí být poměr výtek k pochvalám 1:10.
• Dítě s nikým nesrovnávejte.Nemějte nereálná očekávání. Co dokáže jeden, druhý umět nemusí.
• Nechvalte bezhlavě. Nadsazená chvála škodí podobně jako přehnaná kritika. I ta vede k nejistotě, úzkosti a frustraci.

(red)