5 tipů, jak zvýšit dětem sebevědomí. Usnadníte jim život!

Zdravé sebevědomí je obrovskou devizou. Ten, kdo jím děti vybaví, udělá pro ně mnohem víc, než když je bude obdarovávat drahými hračkami, přihlašovat na nákladné kroužky nebo posílat do prominentních školek a škol. Prozradíme vám 5 strategií, jak tuhle důležitou vlastnost u potomka posílit.

Člověk se sebevědomým nerodí, má však velký potenciál se v sebevědomého jedince vypracovat. Vše však závisí především na rodičích a jejich výchově. Právě oni mají velký vliv na to, zda jejich dítě půjde životem jako sebevědomý člověk, který ví, čeho chce dosáhnout, nebo se stane „otloukánkem“. Děti, které si věří, dokážou snadno překonávat problémy, které jim život už od mala staví do cesty. Nerozhodí je zklamání, ani nějaká ta modřina. Zvládnou drobné neúspěchy ve škole, nenechají si líbit šikanu, nebojí se ozvat. Když se objeví překážky, vytrvají v cestě za svým cílem.

Povzbuzujte!

Pokud dítě stále slovně srážíte, nedivte se, že má sebevědomí na bodu mrazu. Přesvědčte ho, že věříte v něj i v jeho schopnosti. Teď je vhodný čas podržet ho například při učení se na kolečkových bruslích nebo jízdě na kole bez postranních koleček. Nezapomeňte při tom používat slovní spojení jako: „Ty to zvládneš. Já ti věřím!“. Když se mu něco nepodaří, utěšte ho: „Vím, že teď jsi zklamaná/ý…“), a vzápětí povzbuďte, aby pokračovalo ve svém úsilí: „Zkusíš to znovu? Možná to už půjde lépe.“ Naučte ho, že skutečný úspěch nespočívá v dosažení výkonu, ale hlavně v překonávání obtíží. Vysvětlete mu, že k životu patří i prohry a neúspěchy. Není třeba z nich dělat vědu, poučíme-li se z chyb, příště se jim vyhneme.

Chvalte

Ruku na srdce, komu z nás neudělá pochvala dobře? Pokud budete potomka chválit zaslouženě, nemusíte mít obavy, že zpychne. Děti potřebují mít pocit, že to, co dělají, dělají dobře. Rozhodně ale nepřehánějte, děti nejsou hloupé. Když jim něco nejde, pochvalte je třeba za trpělivost a snahu. Pozor také na neosobní pochvaly typu: „Jsi šikovná/ý.“, vždy zvolte raději osobní verzi, jako: „Líbí se mi, jak jsi to udělal/a.“ nebo třeba: „Mám z tebe radost, že jsi si vzpomněl/a na dědu.“.

Naslouchejte mu

Berte potomka tak vážně, jak vy sami chcete být bráni okolím. Za žádných okolností se mu nevysmívejte a nezesměšňujte ho. Můžete mu tím velmi ublížit. Naučte se naslouchat, když vám něco říká a nezapomeňte mu také dát najevo, že mu rozumíte. A respektujte jeho názor, i když si třeba myslíte něco jiného. Vytvořte prostor, v němž se bude pravidelně mluvit o potížích a problémech v rodině, kde každý může beztrestně říci svůj názor.

Berte ho takové, jaké je

Každý jsme jedinečný, každý máme talent a vlohy k něčemu jinému. Respektujte osobnost dítěte, jeho zaměření, schopnosti, potřeby, zkrátka vše. Nesnažte se nikdy potomka předělat k obrazu svému. Zdůrazněte mu, že je důležité, aby bylo spokojeno samo se sebou, nezávisle na chvále a potvrzení okolí. Vaše péče by měla vést k výchově samostatného mladého člověka, k jeho schopnosti projevit a naplňovat schopnosti, kterými disponuje, rozhodně ne k naplňování vašich představ.

Jděte mu příkladem

Rodiče jsou pro děti tím největším vzorem. Pokud sami máte problémy se sebedůvěrou, zapracujte na tom. Pokud totiž budete sami vystupovat sebevědomě, dítě to od vás „okouká“ a naopak. Když například budete před dcerou neustále kritizovat svůj vzhled, docílíte jen toho, že bude přesvědčená o tom, že základem zdravého sebevědomí je to, jestli vám sedí džíny, nebo kolik vážíte. To vše může vést například k nezdravým stravovacím návykům jako je bulimie či anorexie a podobně. Pozor si dejte také na povrchnost a materialismus. Zamyslete se i nad tím, zda před potomkem neustále nekritizujete to, jak někdo vypadá, jak se chová, co říká, což může být známkou vlastního nízkého sebevědomí.