Nevidí dobře na tabuli? Včasné odhalení vady může dítěti zachránit zrak

Často je to až škola, kde se odhalí, že má dítě nějaké problémy se zrakem. Přitom podle odhadů lékařů trpí oční vadou deset procent předškoláků a dokonce čtvrtina školáků. Zrak je při tom jedním z nejdůležitějších smyslů, proto bychom právě tomuto problému věnovat maximální pozornost.

Věděli jste, že i když právě zrakem člověk získává přibližně 80 % informací a vjemů ze svého okolí, vyvíjí se tenhle smyslový orgán paradoxně až jako poslední? Na svět totiž přicházíme s nedokonalým zrakovým vnímáním, které se upravuje během prvních 7 let věku. V tomto věku by dítě mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk. Přesto je ale už během prvních měsíců a let života možné odhalit řadu méně či více závažných očních vad, i když samozřejmě platí, že čím je dítě mladší, tím je to složitější. Po nástupu okolo sedmého roku se pak mohou objevit různé refrakční vady, jako je například krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus.

Na co si dát pozor v prvních měsících života

U novorozenců a batolat existují určité varovné příznaky, kterých by si mohli rodiče všimnout a které by mohly znamenat, že se zrakem nebo s okem u dítěte není něco v pořádku. Určitě je navíc dobré znát jednotlivé etapy prostorového vidění. Ve věku 6 týdnů by mělo být schopné sledovat světelný zdroj a zafixovat ho, zasměje se, když vidí tvář maminky, vidí předměty ve vzdálenosti až 50 cm. Ve 3 měsících dokáže sledovat a zafixovat před očima se pomalu pohybující předmět a při zaostření na něj stočit obě oči dovnitř.

Zpozornět je třeba v těchto případech:

• dítě nereaguje na nabízené předměty ani na světelné podněty (nezafixuje hračku, respektive nepodívá se upřeně na hračku)
• bloudivé nebo kroutivé pohyby očí
• mhouří příliš často oči
• vtláčí si prstíky do očí
• trvalé a výrazné stočení jednoho nebo obou očí (zevně, dovnitř, nahoru nebo dolů)
• výrazně se brání zakrytí jednoho oka

Když má školák problémy se zrakem

Většina těch nejčastějších očních vad se ale projeví právě až v době, kdy je vývoj tohoto orgánu dokončen, tedy v období, kdy dítě nastupuje do školy. Těmi nejčastějšími jsou dalekozrakost, astigmatismus a tupozrakost. Drobné vady zraku jsou poměrně časté, vyskytují se až u třetiny dětí do 15 let. Není proto třeba panikařit. Včasná návštěva odborného lékaře je ale na místě. Zkorigování dioptrické vady má totiž zásadní vliv na správný vývoj zraku a prevenci vzniku tupozrakosti a šilhání.

„Odchylky od normy je potřeba včas odhalit a správně léčit, přičemž nasazení správných brýlí je zásadní podmínkou. Proto by rodiče, pokud se jim zdá, že se zrakem jejich dítěte není cokoli v pořádku, neměli návštěvu ordinace očního lékaře zbytečně odkládat,“ upozorňuje Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Jak správně vybrat dioptrické brýle pro dítě?

Pokud už se u dítěte dioptrická vada objeví, je třeba výběru dioptrických brýlí věnovat značnou pozornost. Více než to, jak dítě v brýlích vypadá, by mělo vždy zvítězit hledisko funkčnosti, pohodlí a hlavně bezpečnosti dítěte. Je nutné najít takový model, který odpovídá anatomii dětské hlavy, proto nesmí být moc velký.

„Rodiče musejí počítat s tím, že se brýle u dětí musí často měnit, ať už s ohledem na změny dioptrií, růst obličeje, nebo proto, že brýle dříve poškodí. Pro malé děti doporučují oční lékaři nošení dioptrických brýlí s plastovými obrubami. V případě pádu je u nich menší riziko, že se poraní. Školním dětem už je možné pořídit brýle s kovovými obrubami. V takovém případě jsou lepší celokovové, protože více vydrží. Brýlové čočky u dětí jsou vždy tvrzené,“ říká Stodůlka.

Zásadní je prevence

O zrak je třeba pečovat od útlého věku. Potřebuje totiž nejen správné podněty, ale také dostatek odpočinku. Prospěje mu vyvážený jídelníček bohatý na vitamíny A, E a C. Dále též dostatek omega-3 mastných kyselin, zinku nebo luteinu, které může tělo získat z ryb, ořechů, zeleniny a ovoce. Správnému vývoji svědčí také více pobytu na čerstvém vzduchu. Bylo prokázáno, že dlouhodobější pobyt venku na přirozeném denním světle (minimálně dvě hodiny) snižuje riziko vzniku krátkozrakosti u dětí.

„Opravdu důležité je zajistit správné osvětlení dětského pokoje a pracovního stolu. Navíc je třeba omezit dobu strávenou u počítače. Počítačové monitory a displeje mobilů a tabletů mohou dětskému zraku uškodit. Pokud děti tyto přístroje přesto využívají, doba, kterou u nich tráví, by neměla přesáhnout půl hodiny denně. Navíc je třeba ohlídat, aby dítě mělo monitor či displej ve správné výšce a vzdálenosti od očí,“ dodává Stodůlka.