Chystáte se na brusle? Takhle poznáte, zda je led bezpečný

Venku konečně mrzne, až praští, a tak se řada z nás chystá o víkendu vyrazit na brusle. A protože zimní stadiony jsou uzavřené a návštěva otevřených veřejných kluzišť není tím nejlepším nápadem, vypraví se většina rodin na zamrzlé rybníky, přehrady, nádrže nebo slepá ramena řek. Bruslení na volné vodě s sebou ale může nést řadu rizik. Tím největším je tenký led.

Meteroložka Dagmar Honsová vám pořadu s názvem Víte, že... na Mall TV prozradí, jak poznat, že je led skutečně bezpečný a nehrozí vám nebezpečí propadnutí se do ledové vody. Řada lidí totiž už doplatila na domněnky, že když v zimě klesne teplota pod nulu, dá se po pár dnech na led bez obav vstoupit a tím pádem i bruslit. Vždyť rybníky každou zimu brázdili už naši prarodiče, zní nejčastější argument.

Jenže časy se mění a s nimi i klimatické podmínky. V 19. století byly u nás zimy chladnější a vodní plochy zamrzaly pravidelně. V posledních letech si ale moc mrazivých dnů a nocí neužíváme, proto bychom měli dbát zvýšené opatrnosti při vstupu na led. I když v posledních dnech nám paní zima svoji sílu ukazuje poměrně intenzivně.

Aby byl led bezpečný, platí, že musí mrznout trvale aspoň 10 dní v kuse a tloušťka ledu musí být alespoň 10 centimetrů, ideálně je to ale pětadvacet centimetrů. Vždy je ale třeba led ještě před vstupem na něj pečlivě prozkoumat a vyvarovat se přílišnému zatěžování ledu u břehů, kde bývá nekompaktní. Nejbezpečnější jsou rybníky, ale i na nich je nutné plochu opatrně prozkoumat, než se po ní rozjedete. Místy totiž mohou být v rybnících teplé spodní proudy, které mají až osm stupňů, v takových místech pak led dostatečně nepromrzne.