10 chyb při domácí manikúře

Péče o zevnějšek pro mnoho žen zahrnuje i pravidelnou a důkladnou úpravu nehtů. Nebo alespoň občasnou, pro významnější příležitosti. Návštěvy profesionálních nehtových salónů polykají hodně času a v neposlední řadě také peněz, takže většina žen dává při péči o přirozené nehty přednost domácímu prostředí. Vždyť všechno, co potřebujeme, máme doma nebo snadno pořídíme. Co by ale pro domácí manikúru poradili profesionálové? Jaké děláme nejčastější chyby?

Při manikúře bychom měli dbát nejen na to, aby naše nehty byly hezké a lak dlouho vydržel, ale také na zdraví nehtů. Pokud to s domácí manikúrou myslíte dobře, bohužel, zabere to také více času. Čeho se v rámci urychlení procesu dopouštíme nejčastěji? A co manikúře škodí?

Nepoužíváme podkladovou vrstvu. Většina z nás považuje svrchní vrstvu za důležitější než tu podkladovou. A proto ji buď nepoužíváme vůbec, nebo používáme stejný produkt pro obě tyto vrstvy. Základním principem podkladové vrstvy je ovšem to, že eliminuje přirozenou mastnotu nehtu, a tedy zajišťuje, že lak vydrží mnohem déle se neodlupovat. Produkty sloužící jako svrchní vrstva jsou hutnější a jejich schnutí trvá déle, protože slouží k větší odolnosti nehtů proti mechanickému poškození.

Stříháme si kůžičku kolem nehtů. Vypadá to totiž jako dobrý nápad, kůžičky se zbavíme vlastně hned a nehet vypadá líp. Jenže! Kromě toho, že si vlastně dobrovolně způsobujeme zranění a hrozí nám infekce, když kůžička dorůstá, je tvrdší a „zubatá“, a toto zase tak pěkně nevypadá. Používat bychom měli změkčovače a pomerančové dřívko (kdo nechce kupovat speciální, úplně postačí obyčejná špejle od nanuku) a zatlačovat, zatlačovat, zatlačovat.

Nedezinfikujeme nástroje. Pilníky, nůžky a všechny ostatní nástroje pro manikúru bychom měli dezinfikovat nejlépe po každém použití. Pod nehty se drží spousta bakterií, které mají tu nepříjemnou vlastnost, že ulpívají a množí se. A pokud si přece jenom stříháme kůžičku nebo potřebujeme odstřihnout například záděr, koledujeme si o ošklivou infekci.

Opravujeme chyby vatovými tyčinkami. Nejjednodušší řešení na lak mimo nehet? Vatová tyčinka, to je jasné. Ty ale pouštějí drobná vlákna, i když je namočíme v odlakovači, můžou se zachytit v nezaschnutém laku a zničit perfektní dílo. Lepší je si vyhradit jeden nepoužívaný plochý štěteček na makeup nebo oční stíny, popřípadě existují i odlakovače ve formě tužky.

Aplikujeme příliš velkou vrstvu laku. Ano, jenom jednu. Schne hodiny a i po nich, když už se zdá relativně v pořádku, je náchylná na obtisky. Mnohem efektivnější, i když se nám většinou prostě nechce, je aplikovat dvě až tři tenké vrstvy laku. V konečném efektu zaschnou rychleji. Také pokud aplikujeme svrchní vrstvu na lak, který ještě není stoprocentně suchý, budou se v ní tvořit malé bublinky.

Třeseme s lahvičkami laků. Zvlášť, když už jsme lak nepoužili delší dobu, a my potřebujeme zase spojit všechny jeho složky. V laku vzniknou vzduchové bublinky, které potom přenesete na nehet, a manikúra bude zničená. Stejné zlo dělá také pumpování natíracím štětečkem. Pokud potřebujete promíchat lak, dejte si lahvičku mezi dlaně a lakem „válejte“.

Lakujeme si nehty v koupelně. Teplo a vlhko jsou přirozenými nepřáteli manikúry. V takovém prostředí laky téměř neschnou – proto je ideálním místem na manikúru dobře větraná a chladnější místnost.

Používáme rychleschnoucí laky. Pokud chcete zdravé a vyživené nehty, měli byste se takovým produktům obloukem vyhýbat. Ano, fungují, ale obsahují hodně látek, které nehty vysušují a způsobují jejich lámání, oslabení, třepení a celkově špatný stav.

Necháváme nehty schnout pod UV lampou. Při obrovském boomu gelových nehtů v posledních letech si nejedna z nás pořídila domácí UV lampu. A nechává pod ní schnout i obyčejný lak. UV světlo ale schnutí nepomáhá, co funguje, je zabudovaný větrák. Navíc UV světlo významně přispívá ke stárnutí pokožky na rukách, a to přece nechceme.

Mytí hlavy i nádobí. Teplo a vlhkost, tedy v extrému horká voda, jsou prostě pro manikúru špatně. Způsobuje křehnutí laku a tedy i jeho častější odštípávání. Pro kontakt s teplou vodou bychom měli čekat alespoň šest hodin po zaschnutí laku. Pro co nejpreciznější manikúru platí obecné pravidlo – sucho a zima.