Zobrazit přihlášovací formulář

„Čtvrtý trimestr“ maminky a dítěte

  • Publikováno:
„Čtvrtý trimestr“ maminky a dítěte

První tři měsíce po narození miminka jsou náročné úplně pro všechny, včetně něj samotného. Ačkoliv rodičům přijde, že jejich život je s příchodem nového člena domácnosti postavený vzhůru nohama a změnilo se v něm naprosto vše, největší změny prodělává právě nově vykulené miminko. Tomu se totiž svět doslova obrátil naruby. Takže kromě extrémně rychlého vývoje prodělává taky velký stres – adaptovat se na nové prostředí, které je od toho dosavadního naprosto odlišné.

Žádný jiný živočišný druh se o své děti nestará tak dlouho, jako člověk. Ze zhruba 75 let života není výjimkou, že strávíme klidně i třetinu pod ochrannými křídly rodičů (i když dejme tomu spíše ekonomickými). Fyzicky životaschopným a samostatným jedincem se člověk stává až doopravdy dlouho po narození, ale zvlášť náročné jsou první tři měsíce na světě.

Co je to čtvrtý trimestr

První tři měsíce života dítěte označil americký pediatr Harvey Karp jako čtvrtý trimestr. Jeho teorie má nespočet stoupenců a rozšířila se do obecného povědomí rodičů na celém světě. Zjednodušeně mu jde o to, abychom se svému dítěti v prvních třech měsících snažili ulehčit přechod ze světa maminčina bříška do světa naprosto odlišného tak, že se budeme snažit sem tam známé prostředí dělohy simulovat. Takové metody fungují zejména na utišení miminka, které zažívá velké pocity strachu, neznáma a nejistoty.

S čím se musí miminko vyrovnávat

Jsou to především rozdíly mezi známým prostředím a novým světem. Na rozdíl od prostředí matčina těla, kde byla tma, teplo, zvuky tlumené, dítě permanentně „obejmuté“ a nahé, nevnímalo pachy, bylo v neustálém kontaktu s matkou a veškeré okolí bylo měkké a teplé, je najednou všechno jinak. Ale doslova všechno. Dítě se musí potýkat s novými vjemy z okolí i s doteď naprosto neznámou separací s matkou a jejím tělem. A tak pláče. Často a hodně.

Spousta maminek může potvrdit, že po uplynutí zhruba tří měsíců po narození je děťátko podstatně klidnější. Dítě už vnímá samo sebe, může se spolehnout více i na svou vlastní tělesnou stavbu (začíná držet hlavičku, získá větší sílu v končetinách, lépe mu funguje zrak) a přivyká na nový život v prostředí, které se ze začátku jevilo velmi nepřátelsky.

Jak miminko utišit

V prvních třech měsících je důležité zkusit miminku připomínat pocity, které zažívalo před porodem, a které na něj měly uklidňující efekt. Tedy ulehčit mu přechod mezi dvěma tak diametrálně odlišnými prostředími.

  • Zavinování. Miminkům chybí mimo jiné pocit těsného přilnutí k okolí. Pohyby ruček jsou mnohdy nekontrolované, navíc mnohem rychlejší, než na jaké bylo dítě zvyklé. Proto je dobré se naučit dítě zavinout v co nejpřirozenější poloze, omezit mu pohyb a dát tím pocit alespoň nějaké kontroly.
  • Kojení, sání, hlad. Velkou roli hraje také to, že v matčině těle dítě vlastně nikdy nestrádá hlady, co se ovšem venku děje poměrně často. A tak je hlad jednou z nejčastějších příčin dětského pláče. Kojení je tak jeden z nejúčinnějších tišících prostředků. Standardně v porodnici učí kojit každé tři hodiny, ale sledujte pečlivě své miminko. Nechte své dítě, aby nastavilo intervaly kojení tak, jak potřebuje. Další z věcí, které miminko uklidňují, je sání. Děti si prstíky cucají už v děloze, proto se nebojte dávat novorozencům dudlíky. Ovšem až potom, co bez problému zvládnete kojení, jinak by mohlo docházet k záměně s bradavkou a pro dítě by to byla další frustrace. Pokud dítěti dudlík vypadává, je dobré sací reflex u dudlíku posilovat tím, že za něj občas malinko zataháte – to dítě donutí sát o trošku silněji.
  • Houpání, pohyb. Během svého života v děloze bylo miminko nedílnou součástí každého maminčina pohybu, dýchání, chůze i třeba cvičení. Najednou je v klidu a nic se s ním neděje. Určitě víte, že mnoho miminek usíná až například při jízdě v kočárku, čím nerovnější terén, tím lepší. Zkuste proto hledat správnou frekvenci i intenzitu pohupování, klepání do zad nebo třesení. Dítě je dobré také nosit, dát mu pocítit těsný fyzický kontakt, ideálně „kůže na kůži“.
  • Zvuky. Miminko v děloze neustále vnímá zvuky matčina těla, proudění krve, tělesné pochody. Vnímá také velmi tlumeně zvuky z okolí, které se mu slévají do příjemného a uklidňujícího šumu. Venku jsou všechny zvuky ostré a hlasité, nebo je naopak nezvyklé ticho. Možná jste si všimli, že když zapnete například fén, vysavač, digestoř nebo pračku, vaše děťátko se uklidní. Fenoménu bílého šumu a tomu, jak až kouzelně působí na uklidnění a uspávání miminek, jsme se věnovali v jednom z předchozích článků.    

A jak prožívá čtvrtý trimestr maminka, respektive rodiče? Je to období, kdy není nic tak, jak bylo. Kdy je změna, na kterou se rodiče připravovali, několikanásobně větší, než vůbec očekávali. Také pro rodiče je čtvrtý trimestr dobou adaptace. V tomto období je bezpředmětné soustředit se na cokoliv jiného než na miminko. Ať už chcete řešit nové skutečnosti, které zasahují do partnerského vztahu, změny těla a psychiky po porodu, kila, vlasy, pleť nebo spánkovou deprivaci, počkejte. Stejně tak, jako se snažíte zpříjemnit čas na adaptaci svému dítěti, dopřejte ho i sobě.    

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

ninika456 ID 545254
2.1.2016, 13:37
Super článek. Jako bych to psala já.

Obzvlášť se mi libí, že jste vzpomenuli reakci miminek na zvuky matčina těla. Jedna studie ukazuje, že hudba pro nenarozené děti je prospěšná. Proto si pěkně pouštíme nějakou klasickou hudbu, možná nám vyroste nový Vivaldi (Y)

Hodně pro to využívám stránku: www.superdvd.cz kde je nespočet
písniček pro děti.
4.12.2015, 8:35
Neprosto s tím souhlasím!!! U obou dětí jsem tzv. čtvrtý trimestr prožívala...ve 3.měsíci, jak když mávneš kouzelným proutkem a byly z obou andílci (Y) [A] (child6) (child5)