Co do mrazáku nepatří

Zásoby je nutné tvořit a využitelné zbytky je třeba uchovávat. Ideální variantou je samozřejmě potraviny zamrazit. Neplatí to ovšem pro cokoliv. Samozřejmě chceme, aby si zamražené potraviny uchovaly nejen chuť a strukturu, ale také co největší množství vitaminů. K tomu slouží speciální sáčky nebo krabičky, ze kterých lze odstranit vzduch. Je ovšem několik skupin potravin, které mrazit je jenom zbytečné plýtvání energií, protože by po rozmrazení putovaly rovnou do koše. Co tedy rozhodně nemrazit a proč?

• Zelenina s vysokým obsahem vody. To zahrnuje například okurky, listové saláty, řapíkatý celer, ředkvičky a řeřichu. Vysoký obsah vody sice zajistí, že taková zelenina zmrzne rychle, naruší se ale její struktura na buněčné úrovni. Po rozmrazení je taková zelenina povadlá a rozměklá, navíc má nepříjemné zoxidované aroma a změní barvu. Naopak nakládanou zeleninu zmrazíte bez problémů, jejich buněčné struktury byly narušeny dřívějšími procesy úpravy. Tip Mimibazaru: Pokud chcete zmrazit například čerstvá rajčata, je to v pořádku v případě, že je budete po rozmrazení tepelně upravovat. Jestliže je ale chcete konzumovat syrová, zamražení nedoporučujeme, jejich konzistence není po rozmražení úplně příjemná. Rozmražená zelenina se navíc rychleji kazí, proto je třeba ji zkonzumovat neprodleně.
• Vejce. Při zamražení celých vajec ve skořápce a následném rozmražení se v nich tvoří nebezpečné bakterie, pokud je potřebujete zamrazit, tak natvrdo uvařená a bez skořápky. Omáčky a majonézy, které vejce obsahují, není dobré mrazit vůbec.
• Káva. Je možné zamrazit čerstvé umletou a neotevřenou kávu, ale po vytáhnutí z mrazáku už ji znova nezamrazujte. V rozmražené a znovu zamrazené kávě dochází k vysoké kondenzaci vlhkosti, což způsobuje, že absorbuje velmi nepříjemný „mrazákový“ zápach, a takovou kávu pak můžete rovnou vyhodit.
• Měkké mléčné výrobky. Zakysaná smetana, tvaroh nebo třeba šlehačka (smetana ke šlehání) jsou po rozmražení vodnaté a nedrží původní konzistenci. Stejně tak by se neměly mrazit měkké, tavené nebo zrající sýry.
• Brambory. Syrové brambory ztratí barvu i texturu, změknou a zesládnou. Uvařené brambory zmouční a promočí se. Sečteno a podtrženo, brambory do mrazáku nepatří.
• Našlehané krémy, majonézy, dipy. U skoro všech emulzí dojde k částečnému oddělení složek, vysráží se z nich voda a zbytek není moc příjemný k jídlu. To platí pro majonézy, sladké i slané krémy, dressingy, dipy a podobně.
• Tvrdý sýr. Protože zmrazení vysráží z potravin vodu, blok sýra je po vytažení z mrazáku drolivý a nedá se pořádně nakrájet. Tomu můžete předcházet tím, že zamrazit dáte nakrájené plátky, ale budou křehké lámavé, tedy nevhodné například na ozdobu.
• Polevy, krémy, pusinky. Pokud dáte zmrznout křehké a našlehané upečené pusinky (sníh nebo krém), po vytažení budou gumové a vláčné. Vařené polevy ztrácí svou soudržnost, opět se na nich vysráží voda a rozhodně si na nich nepochutnáte. Pokud dáváte zmrazit dezerty, zvažte jejich finální úpravu až po vytažení z mrazničky.   

Tipy navíc

Syrové maso před mražením neumývejte, naopak se snažte, aby bylo co nejsušší. Otřete ho utěrkou, ideálně také naporcujte (čím déle se maso rozmrazuje, tím více mají bakterie času na množení). Rozmrznout ho nechte ideálně přes noc v ledničce.

Pečivo je jednou z nejčastějších potravin, kterou v mrazáku uchováváme. Ovšem ztrácí potřebnou vlhkost, takže je dobré jednotlivé kusy před uložením zabalit do alobalu.

Ovoce a zeleninu se slupkou je před zamražením dobré blanšírovat a ukládat ihned po vychladnutí a zabalené po jednotlivých kusech. Větší kusy především hodně tvrdé zeleniny (kořenové) je vhodné nakrájet na menší kusy – bude rozmrzat kratší dobu a nedostane tolik času „uvadnout“.

Pokud se na mase objeví po vytažení z mrazáku tmavá místa, není důvod maso vyhazovat – pravděpodobně jsou to místa, kde byla vzduchová bublina, a maso v mrazáku zoxidovalo. Tmavou část vyřízněte a zbytek můžete normálně zpracovat.