Zobrazit přihlášovací formulář

Jak hořet, ale nevyhasnout aneb Pozor na syndrom vyhoření

  • Publikováno:
Jak hořet, ale nevyhasnout aneb Pozor na syndrom vyhoření

„Poslední dobou jsem strašně vyčerpaná, není to fyzická únava, ale psychické vyčerpání. V zaměstnání se na mě hrne spousta práce, mám pocit, že se z toho zblázním. Nebaví mě nic, nechce se mi nic, ke všemu se musím přemlouvat. Nemám chuť jíst, nemůžu spát, usnu tak na tři hodiny před zazvoněním budíku. Cítím se vymačkaná jak citron, nic mě netěší…“. Pokud jsou vám tato slova povědomá, ať už jsou vaše vlastní, nebo je slýcháte od svých blízkých, zpozorněte. Může se jednat o syndrom vyhoření.

Ten, který vzniká z dlouhodobého pracovního stresu a často přerůstá ve vážné psychické nemoci, jako jsou deprese či chronická únava. Je naprosto zásadní rozpoznat první příznaky co nejdříve a urychleně podniknout kroky, které zastaví vaše trápení a pomůže vám prožívat zase naplněný, kvalitní život. Poznejte nepřítele jménem syndrom vyhoření.

Burn out syndrome

Syndrom vyhoření (anglicky burn out syndrome) je psychický stav, popisovaný jako naprosté vyhoření, vyhasnutí. Od deprese a únavy se liší tím, že se zpočátku týká výhradně záležitostí spojených s profesním životem. Prvním důležitým signálem jsou pochybnosti o smyslu vaší práce.

Kdo je v ohrožení

Obecně se má za to, že syndromem trpí lidé v pomáhajících profesích, kde je náplní práce komunikace s lidmi a dále v zaměstnáních, kde člověk vykonává stereotypní druh činnosti.

 Jedná se zejména o tyto profese:

  • učitelé
  • zdravotní sestry
  • lékaři (největší výskyt je u zubních lékařů)
  • sociální pracovníci a další pomáhající profese
  • policisté
  • psychologové
  • pracovníci v zákaznických centrech
  • manažeři
  • novináři
  • architekti
  • maminky na mateřské dovolené

4 fáze procesu vyhoření

Asi se vám nestane, že se z absolutního nadšení a pocitu profesní seberealizace jednou ráno probudíte do černočerného smutku a absolutní stagnace. Vyhoření probíhá pomalu a postupně, nejčastěji v těchto čtyřech fázích:

  1. Nadšení - milujete svou práci, nepotřebujete žádné další koníčky, vaše povolání vás zcela naplňuje.
  2. Frustrace - stále usilovně pracujete, ale máte dojem, že vašich povinností přibývá a vy nějak nestíháte, navíc začínáte pochybovat nad smyslem vaší práce.
  3. Apatie - váš pocit, že něco musí být uděláno, nahrazuje přesvědčení, že je to vlastně všechno jedno. Dráždí vás interakce s jinými lidmi, býváte popudliví a vše vás obtěžuje. Ztrácíte zájem o jakoukoliv činnost, přidružuje se únava a celkové vyčerpání a pocit totálního osamění.
  4. Problémy se z psychické roviny přenášejí do té fyzické, takže přicházejí poruchy spánku, deprese a úzkosti, poruchy soustředění a paměti, svalové napětí, zvýšení krevního tlaku a celkové slabá imunita organismu.

Léčba

  • Důležitým předpokladem pro úspěšnost vyléčení syndromu vyhoření je ochota o sebe pečovat ve smyslu prevence stresu.
  •  Uvědomte si, že „nejen prací živ je člověk“ a vzpomeňte si na své koníčky, už dávno zapadlé prachem.
  • Zavolejte svým přátelům a domluvte si s nimi schůzku. Nebojte se jim svěřit se svými problémy, sociální síť může být ve vaší situaci zároveň sítí záchrannou.
  • Odpočívejte, naučte se relaxovat a pravidelně se pohybujte, nejlépe venku. Kolo, brusle nebo běžecké boty přenesou do jiného světa a endorfiny, získané pohybem, se postarají o to, aby se vaše pracovní starosti rozplynuly.

Zavírat se doma se svými problémy a trápit se tím, že je zítra zase pracovní pondělí, je spolehlivá cesta do pekel.

  • Existuje zvláštní slovo, které vám pomáhá hlídat vaše hranice, a tím je slovo NE. Pokud dáte sami sebe na své místo, vaše NE vám pomůže zbavit se stresu a frustrace z nadbytečného přetěžování.
  •  V práci pomáhá spolupracující a nesoutěživé prostředí, stejně jako dostatečné osvětlení, teplota a pohodlí při práci. Pokud máte chápajícího šéfa, jeho pozitivní přístup mnohé usnadní. Pokud ne, uvažujte o změně místa nebo profese.

Tato doporučení fungují současně jako preventivní opatření. Pokud však vaše příznaky ukazují na třetí nebo čtvrtou fázi nemoci, nebojte se oslovit psychologa nebo psychiatra. Navrhne vám postupy a poskytne potřebnou podporu při zvládání stresových situací, například pomocí behaviorální metody. Někdy však syndrom vyhoření slouží jako znamení STOP ve vašem životě, které vám říká, zastav se, rozmysli se a začni se starat konečně sám o sebe. Možná, že změna profese bude jen jedna z mnoha dalších změn ve vašem životě.

 

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

plamenek 15. 4. 2016, 6:32
Změna zaměstnání.
golfka1 14. 4. 2016, 17:10
:-) nacházím se zdá se ve čtvrté fázi a ač jsem článek dočetla až do konce vím, že si asi nepomůžu - koníčky začínám oprašovat a nepomáhá, pokec s přáteli pomůže taky jen na čas, změna zaměstnání - ta mě láká nejvíce - jenže jak to provést?! :-)

Kategorie