Pár triků pro lepší paměť

Znáte to. Na střední škole nebyl problém naučit se na písemku během velké přestávky. Na vysoké škole se dalo zvládnout učivo na zkoušku během jedné noci. Ale postupem času člověk přestane paměť trénovat, vyjde ze cviku „učení“ a má čím dál tím větší potíže si zapamatovat studijní materiál, když je třeba. Takže je zapotřebí si trošku pomoct. Čeká vás prezentace v práci, potřebujete zvládnout kurz, chcete se naučit jazyk? Zkuste toto.

Spolupracujte s vůněmi. Vůně jsou extrémní vyvolávače vzpomínek, spouští paměť lépe než zvuky. Samozřejmě se s nimi nedá pracovat dlouhodobě, ale pokud si potřebujete zapamatovat menší množství informací, použijte k jejich studiu například parfém. Nastříkejte ho na stránky v momentě, když se učíte, pak ho použijte, když jdete „na řadu“.

Zkoordinujte pozice. Zkuste myslet na to, v jaké budete pozici, když si informace, které studujete, budete muset vybavit. Budete stát? Stůjte i při studiu a spojte si s jednotlivými oblastmi gesta, která použijete i „naostro“. Budete sedět? Dejte si nohu přes nohu v určitém úhlu a nastavte se do stejné pozice, když si budete muset vybavovat odpovědi na otázky.

Žvýkejte žvýkačku. Tato pomůcka se hodí zejména při zvládání písemných testů a podobně, přece jen, žvýkačka při ústní prezentaci by nemusela působit nejlépe. Nicméně – žvýkání stimuluje krevní oběh a tedy i rozvod kyslíku, což stimuluje mozek k lepší práci. Ale má i dodatečný efekt vůně, zkuste u učení žvýkat ne svou obvyklou značku, ale příchuť, kterou budete mít spojenou s informacemi, které máte před sebou. Před zkouškou si vezměte tu samou žvýkačku a všechno si půjde vybavit snáz.

Použijte melodii. Možná to chce ze startu trošku úsilí, ale vyplatí se. Určitě víte, jak snadno se pamatují písňové texty, na rozdíl od obyčejných básniček. Klíčem je melodie, zapojení více mozkových center. Udělejte si poznámky a zkuste si je zhudebnit. Ideálně na motivy známé klasické hudby, ať se vám do studijní látky nepletou původní slova písně. Pak si odpovědi můžete jednoduše připomenout tak, že si látku prostě přezpíváte.

Opakujte si. A to přesně polovinu času, kterou jste věnovali učení. Že je to ztráta času? A stačí si jen tak v hlavě prolétnout, co všechno jsme se naučili a odbýt to slovy: „Jo, vím.“? Bohužel. Pro nejefektivnější možné zapamatování si čehokoliv, potřebujeme opakovat (protože to je přece matka moudrosti, no ne?). A nezapomeňte, zopakovat bychom si měli jakoukoliv látku bezprostředně po dokončení studia a zabrat by nám to mělo polovinu doby, kterou jsme se látku učili. Tento extrémně efektivní systém nahrává také průběžnému učení – nikdo nechce strávit celou noc učením a pak si ještě šest hodin opakovat.

Cvičit a nepít. Alkohol, samozřejmě. Zatímco pravidelná fyzická aktivita má prokazatelný vliv na kognitivní funkce včetně paměti, alkohol ovlivňuje dlouhodobou paměť taky, ale rozhodně v negativním slova smyslu.

Vytvářejte asociace. Vůně a zvuky jsou asociace působící na podvědomou stránku věci, někdy se hodí ale vytvořit si asociace úplně schválně. Skvěle se to hodí při učení slovíček, kdy se dají použít asociace typu „zní jako“ (něco, co už známe). Stejně tak dobře funguje sestavit si z látky k učení příběh, popřípadě ji spojit s něčím, co jsme zažili, známe, týká se nás.

Sepište to. Rukou na papír. Psaní rukou trvá déle než na počítači, máte tedy čas se s látkou důkladněji sžít. Už jenom udělat si v hlavě strukturu poznámek, hierarchizovat informace a pak to všechno fixovat psaním na papír, je jedna z nejefektivnějších metod učení. Podobně funguje barevné podtrhávání, i když to působí spíše na vizuální paměť.

Mluvte nahlas. Je to jedna z nejlepších forem učení – ne nadarmo fungují školy na stejném principu – slyšet, vidět, napsat. Nemusíte vést dramatické monology před zrcadlem, ale nevěřili byste, jaké zázraky dělá, když si sami sebe nahrajete na diktafon a pouštíte si studijní materiál třeba u vaření nebo v autě.