Den dětí a jeho poselství

Jak známe a slavíme Den dětí dnes? Všude kolem nás pořádají obchodní centra, sportoviště, kulturní organizace, města, obce a kdokoliv může oslavy s programem pro děti různého věku. Sportovní aktivity, koncerty, soutěže, ohňostroje. A doma? Možná nějaké to přilepšení ke kapesnému, třeba návštěva restaurace. Nebo jenom pusa na dobrou noc navíc. Proč se ale začal tento den slavit? Co nám má připomenout?

Můžeme se shodnout na tom, že všichni známe ten Mezinárodní den dětí, který se slaví 1. června. Jeho historie sahá do dvacátých let dvacátého století a málokdo by tipnul, že iniciátorem bylo Turecko.

Století dítěte

Dvacáté století je známé také jako Století dítěte. Byly v něm přijaty a ratifikovány dokumenty, které se celosvětově zabývají právy a potřebami dítěte, přiznávají mu jeho jedinečnost, uznávají, že k dítěti se nesmí chovat jako k dospělému především kvůli fyzickému i psychickému oslabení. Práva dítěte vycházejí samozřejmě z práva každé lidské bytosti a zahrnuje právo na život bez násilí, právo na zdraví, právo na život a budoucnost v míru, právo na vzdělání, právo na dostatek jídla a pití, právo na rovnost pohlaví, právo na život bez dětské práce a vykořisťování, právo na nedotknutelnost lidské důstojnosti.

Ve dvacátém století se konaly také summity různých organizací i vlád, které si kladly za cíl pojmenovat problémy, kterým děti celosvětově čelí. Mezi nejdůležitější dokumenty patří Úmluva o právech dítěte, která vznikla v roce 1989 a Deklarace o právech dítěte z roku 1990.

Děti a jejich dny

V Turecku byl Den dětí vyhlášen už v roce 1920. Zakladatel nově vzniklé Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk vnímal děti jako ztělesnění budoucnosti, a Den dětí se v Turecku v tomto datu slaví dodnes.

Až o pět let později se Světovou konferencí pro blaho dětí vyjádřila i Amerika, ovšem o vyhlášení samostatného významného dne ještě rozhodnutí nepadlo. Stalo se tak až v roce 1949, kdy francouzská Mezinárodní demokratická federace žen se sídlem v Berlíně vyhlásila Den pro ochranu dětí. Mimo jiné, impulzem k iniciaci této aktivity bylo také nelidské vyvraždění dětí a žen v Lidicích nebo ve francouzském Oradour-sur-Glane.

Mezinárodní den dětí ale není jediný, který chce apelovat na řešení problémů. Například 20. Listopadu se slaví Světový den dětí, který nemá politický ani humanitární podtext. Vyhlásila ho OSN v roce 1954, doporučila všem státům slavit ho ve stejný den a upřít pozornost na všechny, kdo jsou pod 18 let. Nicméně v našem povědomí se drží především Mezinárodní den dětí, který připadá na první červnový den.

Další významné dny, které se týkají dětí, jsou například Mezinárodní den dětí, které se staly obětí agrese, Mezinárodní den za odstranění práce dětí, Den afrického dítěte, Mezinárodní den mládeže, Mezinárodní den ztracených dětí, Den nenarozeného dítěte.

Největší dětské problémy

Největší organizací, která se celosvětově zabývá problémy i právy dítěte, je Dětský fond OSN UNICEF (United Nations International Children’s Emergency Fund). Upozorňuje především na nutnost ochránit děti před násilím, ať už v rámci ozvrojených konfliktů nebo domácností, uchránit je před dětskou praví, zneužíváním a vykořisťováním, sexuálním zneužíváním. Celosvětově jsou největšími problémy nedostatek potravin i pitné vody, zdravotnické péče a dostupného vzdělání.

S jakými problémy se touto perspektivou potýkají české, respektive evropské děti? Mohlo by se zdát, že v porovnání s výše zmíněnými problémy děti žijí ve vyspělých zemích velmi šťastně. Ovšem v našem prostředí se vyskytují problémy z trošku jiného spektra. V rámci práv dítěte se vyskytují také práva na informace, svobodu vyjadřovaných názorů, na blízkost rodiny. A pak samozřejmě morální právo na čas svých rodičů.

I když slavíme Mezinárodní den dětí převážně vesele, ve školách bývají pedagogové shovívavější a rodiče štědřejší, neměli bychom zapomínat na poselství, které se ze Dne dětí tak, jak jej známe, lehce vytratilo.