Zobrazit přihlášovací formulář

Pozitivní stránky stresu

  • Publikováno:
Pozitivní stránky stresu

Ano, musíme se ho zbavovat. Ano, musíme se starat o to, aby jeho hladina byla co nejnižší. Ale pokud se naučíme svůj stres zvládat, kontrolovat a analyzovat, můžeme se z něj poučit. Ba co více, stres z nás může udělat lepšího člověka. Samozřejmě jen do určité míry. Ale jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. A tak se pojďme jednou pro změnu nesoustředit na to, jaký je stres veliký strašák, ale na to, co nás učí?

Abychom přistoupili na to, že stres může být impulzem ke změně osobnosti k lepšímu, je třeba rozlišit stres, úzkost a deprese. Úzkosti a deprese jsou stavy, jejichž řešení přísluší lékařům. Jejich kořeny sice velmi často se stresem souvisí, ale není to samé. Jakmile bojujeme s diagnostikovanou nemocí, měli bychom „co tě nezabije, to tě posílí“ brát opatrně a s rezervou.

Velký rozdíl je mezi krátkodobým a dlouhodobým stresem. Při zvýšeném tlaku, ve stresu, se tělo musí bránit, respektive připravit na možná ohrožení. Co se v těle děje?

  • Nadledvinky vypustí do těla velkou dávku hormonového mixu.
  • Jedním z nich je známý adrenalin který zvýší srdeční činnost, a tělo je připraveno k rychlým akcím.
  • Dalším z hormonů je kortizol, který zvyšuje hladinu glukózy v krvi (a tedy i její spotřebu).

Z dlouhodobého hlediska nám přemíra těchto látek v organismu způsobuje různé potíže a cítíme se doslova nemocní. Z krátkodobého hlediska je to ale velmi mocný koktejl. V malých dávkách neškodí, ale naopak:

  • krátkodobě zajišťuje tělesnou pohotovost (k obraně, útoku nebo útěku).
  • stejně tak zařídí i křišťálově jasnou mysl, zostření smyslů a ponouknutí rozhodnosti.
  • díky dávkám kortizolu nám krátkodobý stres v dlouhodobé perspektivě pomáhá s pamětí a učením.
  • dokonce stimuluje imunitní systém, zvyšuje odolnost a obranyschopnost.

Se stresem se ovšem dá bojovat také tím způsobem, že ho rozmetáme analýzou, ze které si vezmeme jen to pozitivní. Čemu nás stres může naučit?

…timemanagementu. Pramení náš stres z toho, že jsme si nezorganizovali dobře práci a nestíháme? Můžeme vinit spoustu okolností, ale hluboko uvnitř moc dobře víme, za jaké problémy si můžeme sami. Nechali jsme něco až na poslední chvíli a ono to zabralo víc času, než jsme předpokládali? Je úplně jedno, jestli mluvíme o projektech v práci nebo organizování času doma, obhospodařování dětí nebo nákupy. Pokud se chceme vyhýbat situacím, které jsou pro nás stresující a nepříjemné, pravděpodobně to příště budeme muset udělat jinak. Nebo se pak na nikoho (ani na sebe) nesmíme zlobit.

…přátelství. Toto je filosofie podmíněná chemickými efekty. Pokud jsme ve stresu, naše tělo produkuje kromě jiného také hormon oxytocin. Ten je zodpovědný za „emocionální vazby“, je nazýván „hormonem důvěry, lásky“. Jeho produkce je silnější u žen (nejen ve stresu, ale například také při pohlavním styku, proto se žena během sexu „zamilovává“). Co nás nutí oxytocin ve stresu udělat? Někomu se svěřit, socializovat se. Pokud tomuto puzení podlehnete, snadno poznáte, kdo je jakým způsobem ochotný a schopný vám v krizových situacích pomoct.

…péči o zdraví. Ve stresu si dáváme sliby, plánujeme odměny za to, že jsme to „vydrželi“. Naprosto automaticky chceme po stresových obdobích udělat něco pro své tělo, protože víme, že dostalo pěkně zabrat. Tyto pocity dluhu vůči vlastnímu tělu nejsou vůbec špatné, pokud nás donutí doopravdy (byť třeba jen jednou za čas) žít zdravě.        

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku