Proč potřebujeme vlákninu Zdraví

Vláknina je často zmiňovaná při redukčních dietách, při regulaci zažívání a vůbec, při potížích s trávicím traktem. Málokdo ale o této pro člověka naprosto nezbytné látce ví trošku víc, než že si ji může koupit v lékárně. Ale proč a v jakém množství ji potřebujeme? A co je tato látka vlastně zač, jak v těle působí a jak funguje? A kdy na ni lidstvo vůbec přišlo?

V sedmdesátých letech dvacátého století přišel anglický chirurg D. P. Burkitt s tvrzením, že za mnohé choroby, jimiž trpí západní civilizace, může nedostatek příjmu nestravitelných látek z rostlin. Srovnávací a vylučovací metodou dospěl k tomuto přesvědčení díky prostému faktu, že například africké národy trpí rakovinou tlustého střeva neporovnatelně méně, než Evropané, a ze složení stravy mu to bylo jasné.

Co je to vláknina?

Vláknina jsou rostlinné látky pro člověka sice nestravitelné, ale užitečné. To, že vlákninu nezpracováváme, neznamená, že v našem těle nefunguje. Obecně se vláknina skládá z nestravitelných (neškrobových) polysacharidů, z nichž nejznámější je především celulóza, dále pak například pektin, různé gumy a slizy. Nezní to úplně chutně, víme. Ale o to prospěšnější vláknina je.

Vlákninu dělíme na dva druhy, rozpustnou a nerozpustnou. Jenom poznámka, to, že se rozpustná vláknina rozpouští, neznamená, že ji vstřebáváme!

  • Rozpustná vláknina: je obsažená například v kukuřici a pšenici, patří mezi ní látka pektin (kompotovatelné ovoce – jablka, hrušky, dále pak například broskve, švestky a bobulovité plody), rozpustná vláknina se vyskytuje také v česneku, artyčocích nebo rostlinných slizech – želé. To jsou zejména agar a guar. Dále ji najdeme v luštěninách, lnu nebo slupkách brambor.

Rozpustná vláknina v trávicím traktu bobtná, váže na sebe vodu a reguluje metabolismus cukrů a tuků. Vzhledem k tomu, že nabývá na objemu, ředí koncentraci toxických látek ve střevech (a tím také snižuje riziko jejich negativního působení). Také takzvaně fermentuje – je potravou pro bakterie, které se vyskytují v tlustém střevě, a touto reakcí vzniká pro člověka využitelná energie.

  • Nerozpustná vláknina: obsahuje ji především zelenina brukvovitá a kořenová, řepa, chřest a otruby obilí, různé zdřevnatělé části rostlin (látka lignin), ořechy a semínka, slupky ovoce, ale také například rajčat, také v luštěninách atd.

Nerozpustná vláknina sice nefermentuje a není pro člověka zdrojem energie, zato působí jako kartáč na střeva. Jelikož také bobtná a zvětšuje objem obsahu střev, vede k rychlejšímu a častějšímu vyprazdňování.

Zdaleka ne jen trávicí trakt

Vzhledem k popsaným účinkům a působení je jasné, proč je vláknina důležitá například při redukční dietě. Tím, že nabývá na objemu, nám dává strava bohatá na vlákninu mnohem větší pocit nasycení. Zajišťuje také lepší průchodnost střev, krásně pomáhá při detoxikaci.

Kromě řešení potíží s obyčejnou zácpou ale vláknina přispívá k našemu zdraví i na mnoha jiných úrovních. Kromě jiného přispívá nedostatek vlákniny ke vzniku některých srdečních chorob (vláknina redukuje množství cholesterolu v krvi) nebo třeba diabetu (stejně tak působí na hladinu krevního cukru).

Kolik jí denně potřebujeme?

Doporučené množství denního příjmu vlákniny stanovují různé organizace, mezi nimi například Americká potravní asociace, která doporučuje 20 – 35 g vlákniny denně, o trošku shovívavější je Britská potravní asociace, ta doporučuje alespoň 12 – 24 g. Obě se shodnou v příjmu vlákniny u dětí, ten je doporučený v gramech věk dítěte + 5. Je to logické, doporučení z amerického kontinentu vychází z mnohem palčivějšího boje s obezitou u dospělých, než jaký má Evropa. Tak jako tak je ale pravdou, že průměrně přijímáme v potravě stabilně mnohem méně vlákniny, než bychom měli.

Publikováno



ČLÁNKY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ
Registraci provedete ZDE
Reklama | Podmínky serveru | Ceník členství | Návod pro inzerci | Desatero | Ochrana kupujících | Dobrý prodejce | Osobní údaje | Kontakt

© 2004-2021 CZECH NEWS CENTER a.s.