Sedm faktorů rychlého stárnutí

Asi známe i ze svého okolí případy osmdesátníků, kteří jsou čilí, výletují, sportují a užívají si života i přes omezení, která jejich věk přináší. A pak jsou mezi námi padesátníci, kteří se sotva pohnou. A čtyřicátníci, co se tomu blíží. A konec konců i třicátníci, u kterých vidíme náběh. Jak se to vlastně může stát? Na vině jsou vnější i vnitřní faktory, ale spoustu z nich můžeme ohlídat. Co nám bere životní energii, elán i krásu?

Stárnutí zdaleka neznamená jenom vrásky a potíže s klouby. Stárnutí je především o ubývání sil, životní energie a to předčasné stárnutí nevyhnutelně vede také k předčasným jiným věcem. Prodlužovat si spokojený život rozhodně stojí za trošku námahy, vždyť to nevyžaduje nic víc, než mít se trošku víc rádi. Co nás vede na cestu toho špatného druhu stárnutí?

Špatné stravování. Nemusíme být na přísné dietě, abychom se stravovali dobře. Problémem současné doby je příjem kalorií a ne živin – máme energii na běžný provoz, ale ne na regeneraci vývoj. Takže redukovat „prázdné kalorie“, cukr, soli a různá aditiva, naopak hojně ovoce, zeleniny, celozrnných věcí, masa a bylinek.

Nekvalitní spánek. O tom proč, jak a v čem je spánek pro tělo důležitý, je napsané snad nekonečné množství materiálů. Může ho být málo (většinou), dokonce i moc, ale i když je ho akorát, může být nekvalitní. Málo spánku může přispívat téměř ke každému myslitelnému zdravotnímu (i psychickému) problému, může způsobovat přibírání na váze, ale i špatnému soustředění a vůbec ke zhoršení myšlenkových procesů, paměti atd.

Stres. Existuje něco jako zdravá hladina a frekvence stresu. Stres je pro člověka důležitý, motivující a stimulující prvek, nutí nás k výkonům, k řešení krizových situací (boj X útěk), prostě k tomu všemu, k čemu ho evoluce předurčila. Ale stres mění hormonální hladinu v těle. Může způsobovat boelsti hlavy, únavu, problémy se srdcem, zranitelnou psychiku. Chronický stres stojí za řadou doopravdy vážných problémů.

Nedostatek aktivity. Lenost je jeden ze smrtelných hříchů a slovo „smrtelných“ bychom mohli brát celkem doslova. Nicnedělání ovlivňuje naše tělo od kostry, přes svaly po metabolismus. Každý pohyb se počítá – i ten během konferenčních hovorů, jedné zastávky pěšky, nákupů nebo třeba procházky se psem. Taky by nás všechny překvapilo, kdybychom věděli, kolik lidí nemá vlastně skoro žádný pohyb. A kolik lidí nevěří tomu, že je třeba nějakou energii vynaložit, abychom nějakou měli!

Toxiny. Nemusíte systematicky polykat jedy, abyste si trávili organismus. Věnujte pozornost prostředí, ve kterém se pohybujete – dlouhodobé vystavování těla velkému množství toxinů může být smrtelné, ale toho už se v současné době naštěstí tolik obávat nemusíme. Ale vystavování se i menšímu množství toxinů, které se ukládají v tělním tuku, v krvi, narušují tělesné systémy a hormonální hladinu, může mít na zdraví vážný vliv.

Závislosti. Alkohol nebo třeba cigarety ubližují tělu o dost více, než si myslíme, i v rekreačních dávkách. Navíc pravidelným užíváním (byť společensky tolerovaným) zvyšujeme riziko některých onemocnění a to až několikanásobně. Boj se závislostí (do kterého počítáme i latentní fázi – tudíž tu, kdy s ní aktivně nebojujeme nijak) stojí tělo také mnoho energie psychické. Vede právě například k chronickému stresu, o kterém jsme mluvili výše.

Ignorování varovných signálů. Vysoký krevní tlak, cukr nebo cholesterol? Nebo prostě jen obecné „necítím se dobře“? Vždycky je lepší jít k lékaři jednou zbytečně, než jednou pozdě. A rozhodně bychom neměli za žádných okolností zanedbávat preventivní prohlídky, protože lidé často o svých problémech neví až do prvního infarktu, mrtvice nebo jiné neoddiskutovatelné katastrofy.