Zobrazit přihlášovací formulář

Ploché bříško během jednoho týdne a napořád

  • Publikováno:
Ploché bříško během jednoho týdne a napořád

A tentokrát ne cvičením. Cvičební a tréninkový plán je jedna věc, ale strava, ach ta strava, to je věc druhá. Pokud se cítíme neustále plní, nafouklí a pěkně držet stažené břišní svaly a zatažené břicho nám jde hůř než dříve, pravděpodobně jsou na vině některé stravovací návyky. A zdaleka nemusí být špatné nebo zdraví škodlivé! Co bychom měli a neměli dělat, co vyměnit a čemu se vyhnout, když si chceme dát bříško pěkně podle pravítka?

Zvětšení obvodu pasu má často na svědomí spíš pomalý zažívací systém než ukládání tuku. Týká se to zejména žen okolo čtyřicátého roku věku a výše – ten moment, kdy bříško vykoukne nad páskem kalhot a ne a ne zalézt zpátky. Často je to pouze tím, že v našem žaludku a střevech zůstává potrava déle než dříve. Jak, co a čím nahradit, abychom měli zase pocit, že je naše bříško v normálu?

Vláknina. To nejjednodušší, co nás napadne, když dojde na „plné břicho“, je zácpa. Je to prostý výpočet příjmu, skladování a výdeje. Na naše vylučování má největší vliv (z přijímané potravy, jinak je to také například pohyb nebo stres) především obsah vlákniny v jídle, které přes den zkonzumujeme. Měli bychom konzumovat oba typy vlákniny, jak tu rozpustnou, která zároveň také tvoří využitelnou energii, tak nerozpustnou, která zase „kartáčuje“ střeva. Pokud jí nekonzumujeme dost, můžeme si ji dopřát i v podobě doplňku stravy.

Sodík. Současná populace přijímá až dvakrát víc sodíku, než je třeba. Sodík ale zapříčiňuje kromě jiného také zadržování vody v těle a nafouknutí břicha. Nejčastěji se vyskytuje v některých druzích pečiva, tavených sýrech, uzeninách, slaných snacích nebo třeba v instantních jídlech. Ale pozor – i v některých minerálních vodách! Hlídejte si štítky na potravinách, denní příjem sodíku by neměl přesáhnout 1,5 – 2 gramy (tedy cca 5 gramů soli).

Draslík. Jde především o rovnováhu příjmu těchto dvou prvků (sodíku a draslíku), protože tyto dva mají na práci (kromě vedení nervových vzruchů) zadržování vody v těle. Draslíku bychom měli denně zkonzumovat okolo 2 – 4,5 mg. Nejvíce draslíku je obsaženo v bramborách, luštěninách, černém čaji a kávě a, banánech nebo hroznovém víně.

Umělá sladidla. Problém umělých sladidel je mimo jiné také to, že je neumíme pořádně zpracovat a strávit. Bakterie tlustého střeva je intenzivně fermentují, čímž produkují spoustu plynu a zároveň můžou způsobit například průjem. Vyhýbejte se sladidlům, jako je sorbitol, mannitol, lacitol nebo xylitol.

Voda. Bez vody se neobejde vůbec, ale vůbec žádný tělesný proces. Bez dostatečného příjmu vody nám bude k ničemu i dostatečný příjem vlákniny, vodu potřebujeme nejen ke správnému fungování těla obecně, ale také k efektivnímu trávení. Pokud trpíte nafouknutým břichem a špatným trávením, zkuste zařadit intenzivní pitný režim! Kohoutková voda je dostupná, dobrá a nikdo se nemůžeme vymlouvat, že k ní nemáme přístup (o přístupu na toaletu v pracovní době, to už je bohužel často jiný příběh).

Sladkosti a sodovky. A překvapivě tentokrát nejde o cukr. Ale o způsob, jakým takové věci konzumujeme. Dráždí totiž naše chuťové buňky a nutí nás k rychlejšímu polykání, perlivé sodovky navíc přirozeně dodávají tělu plyn v bublinkách. K intenzivnějšímu polykání vzduchu vede i žvýkání žvýkačky nebo cucání bonbónů. Když jíme, měli bychom jíst pomalu, v klidu, hodně žvýkat a rozhodně si nedávat sycené nápoje. Tedy… pokud chceme ploché bříško.

Raw strava. Ale zdaleka tomu nemusíme říkat tak moderně a vzletně. Čerstvé ovoce a zelenina jsou extrémně zdravé, ale také „velkoobjemové“ potraviny. Potřebují v žaludku na trávení místo, a když ho nemají, dělají neplechu ve střevech. Ovoce a zeleniny bychom neměli konzumovat velké množství najednou, jejich příjem naopak hezky rozložit do celého dne. To vede také k efektivnějšímu využívání prospěšných látek, ale oceníme rozhodně i vliv na ploché bříško. Některým druhům ovoce a zeleniny nevadí ani mírná tepelná úprava (například produkce lykopenu v rajčatech se při tepelném zpracování zvyšuje). Tepelná úprava zároveň zabrání některým agresivnějším druhům v dráždivém působení na zažívací trakt.

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku