Co se o nás zubař dozví hned, když otevřeme pusu

Ústa jsou okno s výhledem do celého těla. A zubaři rozhodně poznají nejenom to, kde máme kaz a jestli máme zubní kámen nebo plak, ale také spoustu věcí, o kterých si myslíme, že je před nimi utajíme. Někdy je to ale moc dobré – zubaři často jako první odhalí rakovinu, chudokrevnost nebo cukrovku, takže i proto se vyplatí pravidelné návštěvy. Jenomže oni zdaleka neodhalí jen nemoc. Co ještě o nás náš zubař ví?

Mezizubní kartáček jsme použili těsně před návštěvou. A to poprvé. Dásním chvíli trvá, než si na mezizubní kartáček zvyknou, pak už jsou hezké, celistvé a růžové. Když použijeme mezizubní kartáček poprvé před návštěvou zubaře, pozná to – a nenechá se oklamat naším tvrzením, že to děláme pravidelně. Máme totiž poškozené a začervenalé dásně.

Těhotenství. Zánět dásní se vytvoří skoro u poloviny všech těhotných žen. Je způsobený zvýšením hladiny progesteronu, který umožňuje množit se bakteriím, které zánět způsobují. Některým ženám se vytvoří tmavě červený hrbolek na dásních – (kontaktní) pyogenní granulom (také bakteriového původu). A o tom, že nám ubývá v těhotenství vápníku a zuby se kazí jako na běžícím páse, o tom moc dobře víme.

Koušeme si nehty. Aniž by se nám zubař musel podívat na ruce, pozná, že si koušeme nehty. Tento zlozvyk totiž způsobuje drobné prasklinky v zubech. Ale to není všechno – lidé, kteří si koušou nehty, k tomu většinou používají přední zuby. Jejich hrany jsou pak nerovné, zub je zespodu zploštělý. Toto nezpůsobují samy nehty, ale skus zubu o zub.

Dlouho jsme si cucali palec. Mnoho z nás má tento batolecí zlozvyk za sebou, ale pokud přetrvával do předškolního věku (a ano, u někoho třeba i školního), cucání palce velmi pravděpodobně způsobilo permanentní změny na čelisti a nesprávné postavení zubů. Při správné péči na ortodoncii jsme se pravděpodobně nevyhnuli rovnátkům, ale pokud ano, pan zubař ví.

Hodně toho pozná ze špatného dechu. Zkažený dech, halitosis, může znamenat spoustu věcí. A zubař nezřídka pomůže odhalit, o co se jedná, tedy nás upozornit na pravděpodobnou zdravotní potíž, kterou máme. Podle konkrétního zápachu se může jednat o cukrovku, selhání ledvin nebo jater, problémy se zažívacím traktem, reflux. Pokud zápach vychází z dásní a ne z dechu, může se jednat o zánět horních cest dýchacích... a tak dále.

Máme poruchu příjmu potravy. Pokud to není zjevné na první pohled, pozná se to z dutiny ústní. Například bulimie zanechává na jazyku a zubech velmi znatelné stopy. Například zvýšená kazivost zadní strany zubů je způsobena většinou agresivním působením žaludečních šťáv při zvracení, stejně tak je postižený i jazyk. Podobné symptomy ale vykazujeme například při užívání antidepresiv nebo potížích s pálením žáhy – obojí také způsobuje méně slin a větší náchylnost ke kažení pod vlivem kyselin.  

Máme deficit vitamínů. Pokud máme málo vitamínů a/nebo minerálů, hodně se to projeví v našich ústech. Může nás pálit jazyk, obnažovat se krčky, prodloužit doba hojení nebo můžeme mít snadno podrážditelné dásně. Velmi dobře patrný je například nedostatek železa.

Máme problém s alkoholem. Časté užívání alkoholu vede ke zvýšené kazivosti zubů. Respektive vede k vysychání úst a sliny jsou to, co neutralizuje a brání naše zuby před kyselostí. A když přičteme většinou začervenalý nos a tváře a velmi signifikantní zápach z úst, pití před zubařem neutajíme.

Neobejdeme se bez energetických nápojů. Možná se divíme, proč máme zuby tak náchylné ke kazům, popřípadě se nám snadno uštípnou. Narušují je hodně slazené a sycené nápoje, především ty energetické. Mají totiž vyšší kyselost a poškozují zubní sklovinu, která nám zuby chrání a udržuje je pevné.