Jak vypadá péče o předčasně narozené děti? Rodina

V Pavilonu péče o matku a dítě Fakultní nemocnice v Ostravě najdeme také intermediární oddělení. Oddělení, které je svým zaměřením mezi standardní a intenzivní péčí a na kterém se starají o speciální případy novorozených dětí. Jedním z těchto případů jsou miminka přicházející z JIP nebo JIRP, které dále intenzivní péči nepotřebují, ale domů ještě nemůžou. Druhým typem jsou děti, které přišly na svět předčasně. Další skupinou dětí jsou donošená novorozeňata s různými typy onemocnění, může se jednat o vývojové vady, nemoci ledvin, centrální nervové soustavy a podobně. Na otázky, jak to na takovém oddělení chodí, s jakými případy se setkávají a jaká je například komunikace s rodiči, odpovídá Mimibazaru Mgr. Kristýna Elšíková, porodní asistentka, která na oddělení intermediární péče pracuje již 2 roky.

Jaký je rozdíl mezi vaším a klasickým oddělením šestinedělí?

Po klasickém nebo operačním porodu, kdy se narodí miminko zdravé, jdou společně s maminkou na oddělení šestinedělí. Maminka dostane dítě k sobě asi dvě hodiny po porodu. V nemocnici stráví asi čtyři dny, zaučí ji ve standardní péči o novorozence, naučí se přebalovat, koupat, kojit a jdou oba domů.

My se staráme o děti, které potřebují speciální péči. Na našem oddělení fungují fyzioterapeuti, logopedi, dětem provádíme speciální vyšetření, sonografii mozku, oční vyšetření, vyšetření sluchu a tak dál. Předčasně narozené děti mívají vady sluchu nebo zraku často, podstupují laserové operace, třeba jim zůstávají brýličky.

Díky tomu, že jako jediní v republice máme akreditaci JCI, potýkáme se trošku s administrativou, kapacity máme spíš naplněné, takže všech 6 sester na směně i lékaři se mají co otáčet.

Jak malé děti umíte zachránit?

Za klasické donošené dítě považujeme takové, které se narodí mezi 38. a 41. týdnem. Pro nás je hraniční 24. týden. Pro dítě je důležitý každý den vývoje a ve 24. týdnu už jsou diferencované všechny orgány. Je to na hraně, ale umíme to.

Problém nám samozřejmě dělá to, že gestační stáří dítěte je odhadováno s jistým rozmezím, nevíme, jaké je přesně, přesné datum oplodnění známe málokdy. To už je pak na zkušenostech lékaře, bývá třeba psán 24. týden, ale po porodu lékař jasně vidí, že je třeba dítě o týden mladší… a to pak toho bohužel moc dělat nejde. Záchrana dětí pod 24. týden je opravdovým bojem o život, ale na všechno moderní medicína bohužel nestačí.

Co vlastně čeká rodiče, když se jim dítě narodí předčasně?

Pokud se dítě dostane k nám, je pod neustálým dohledem, má nepřetržitou péči. Rodiče, respektive matka, může být s dítětem takřka pořád, např. máme systém tzv. „rooming in“, kdy je matka s dítětem ubytovaná u nás. „Rooming in“ se využívá především před propuštěním dítěte do domácí péče. Mluvíme-li o nedonošených dětech, jsou u nás v průměru od jednoho týdne do tří měsíců věku. Maminky tedy nejdříve za svými dětmi dochází, pak přijímáme k hospitalizaci také je.

Kromě přebalování a koupání se u nás rodiče učí spoustu dalších věcí. Jak mají dítě vůbec držet, manipulaci, rehabilitaci, péči o pokožku dítěte, stimulaci sání. Ta je třeba extrémně důležitá, málokdo si uvědomuje, že v sání a pití jsou základy řeči. Dítě potřebuje mít plnou pusu. Často se ke krmení využívají pouze injekční stříkačky, dítě jen ocucává konus a mléko mu v podstatě teče do úst samo. My používáme savičky různých tvarů a z různých materiálů, vždycky se snažíme o individuální užití. Jsme Baby friendly hospital, takže se rozvoj laktace a kojení snažíme velmi podporovat.

Rodiče jsou u nás zavaleni informacemi a instrukcemi, je to pro ně velmi náročné. Maminky se snažíme zapojit do péče o dítě úplně maximálně, rodiče pouštíme na oddělení po domluvě vlastně kdykoliv, kontakt s dítětem je extrémně důležitý.

""

Jaká je komunikace s rodiči, setkáváte se s nějakými problémy?

Samozřejmě. Celá situace je pro rodiče hodně stresující, tak jsou někdy situace docela vyhrocené. Obecně máme vysledováno, že starší matky, ještě třeba po IVF, pro které je dítě vyloženě vytoužené, si paradoxně nechávají poradit mnohem méně ochotně. Mají vlastní hlavu, mají načtené informace, často si neuvědomují, že péče o předčasně narozené dítě se liší od běžné péče docela výrazně.

Naopak mladé maminky jsou otevřenější, naše doporučení přijímají většinou bez námitek. Asi jsou ještě zvyklejší poslouchat.

Jsou nějaké rizikové faktory pro předčasný porod?

Tak především různé závislosti matky. A to nemluvím jen o tvrdých drogách, ale taky třeba o kouření. Hrozné je, když se předčasně narodí dítě matce kuřačce, která kouřila i v těhotenství. Dítě normálně čpí cigaretami, toho pachu se zbavuje dlouho. A protože jsou matka s dítětem „jedno tělo“, je po narození závislé i dítě. Jeho první zkušeností na světě je tak „absťák“. Takové děti jsou dráždivé, plačtivé, mají větší srdeční akci, takže se přehřívají… je to smutný pohled.

V neposlední řadě je rizikovým faktorem taky jakýsi nízký sociální status. Bohužel, takové skupiny lidí jsou mnohem víc ohroženy různými infekcemi, jejich jídelníček často neobsahuje potřebné živiny a sklon právě k závislostem je u nich větší.

Může mít komplikovaná péče o dítě třeba dopad na vztahy v rodině?

Při své praxi se často setkáváme se smutnými příběhy. Nechci se nikoho dotknout, ale je to čistá statistika – otcové se bohužel někdy moc příkladně nechovají. Pro matku je to obrovský stres, vidí, jak si kolem ní odnášejí ostatní maminky zdravá miminka domů a ona musí měsíce docházet za svým drobečkem do nemocnice. Otcové zdaleka tak často nechodí, což je samozřejmé, ale když už přijdou, o dítě tolik zájem nejeví. Možná za to můžou rozpaky, neví, jak se v takové situaci mají chovat. K miminku ho to naučíme, pokud je ochotný. Ale chování ke své partnerce… to už je čistě na něm. Samozřejmě poskytujeme i psychosociální podporu, ale často je problém jinde. Pokud má dítě trvalé následky, vadu nebo je jinak omezení, tátové to často nezvládnou. A rodiny opouštějí. Je pro ně třeba jednodušší platit výživné, než se na denní bázi potýkat s novou situací. Těžko to hodnotit, člověk nikdy neví, jak by se zachoval sám.

A naopak – co vás při práci nabíjí, stimuluje, z čeho máte radost?

Radosti máme v práci hodně, je krásné vidět, jak se miminka vyvíjejí, jak rostou do „normálního“ stavu, přibývají na váze, zakulacují se. To je pro nás vždy úspěch. S malými dětmi pracuju ráda, jinak bych si takovou práci nevybrala.

Strašně hezké je, když za vámi občas přijde maminka ukázat své dítě i po propuštění, popovídat si a třeba i poděkovat. To jsou moc pěkné momenty.

 

Publikováno



ČLÁNKY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ
Registraci provedete ZDE
Helena D. (Cinderella78) ID 174148, mimibazar.cz/cinderella78 (17.6.2015, 8:51)
Obrovitánské díky FNO neonatologickému odd. za záchranu dcery Ladušky (1200g) a dalších dětiček Ivušky (750g), Kristiánka (1000g), Viktorky (570 g) a dalších mnoha. Z pidimiminek vyrostly nádherné, hravé, usměvavé, bystré a zdravé děti, které budou od příštího roku velcí školáci-)) Děkujeme za péči o ně, za podporu, slova povzbuzení.
D (F)ě (F)k (F)u (F)j (F)e (F)m (F)e (F)
Vděční a šťastní rodiče (L)
ODPOVĚDĚT
Reklama | Podmínky serveru | Ceník členství | Návod pro inzerci | Desatero | Ochrana kupujících | Dobrý prodejce | Osobní údaje | Kontakt

© 2004-2021 CZECH NEWS CENTER a.s.