Jak si ubližujeme a ani to nevíme

Velkou část našeho času strávíme zapnutí na autopilota, naši pozornost poutají spíše věci nové než rutina. A tak našemu tělu můžeme každý den nevědomky škodit, protože jsme si prostě zvykli na nějaký režim, který není úplně nejlepší, ale vůbec to nevíme. Přitom změny, které můžeme udělat, jsou veskrze maličké, ale s obrovským dopadem. Každý z nás má vinu alespoň na několika následujících bodech...

Dýcháme mělce. Pokud jste se někdy věnovali józe nebo jiným relaxačním technikám, víte, že existuje velká spousta typů dýchání. Ale nám bohatě stačí vědět, že existují dva – mělké do hrudníku a hluboké do břicha. Obojí má své opodstatnění, ale na dýchání zhluboka jsme jaksi pozapomněli. Přitom nám pomůže ovládat stres, zmírnit svalovou únavu, zlepšit výkon nebo snížit krevní tlak.

Cvičíme moc často. Někdy „čím víc, tím líp“ neplatí. Sporná je hranice cvičení šestkrát týdně – tělo nemá čas na regeneraci a jede v zátěžovém režimu vlastně nonstop. I když máme dojem, že bychom měli, jakmile není pohybová aktivita součástí multitaskingu, často sami sebe uvádíme do stresu – cvičení nám kromě energie okupuje také velké množství času, které je na úkor jiných povinností nebo jinak tráveného volného času. Někdy přehnaná námaha může mít za následek i to, že se nám nedaří dosáhnout stanovených cílů, ať už mluvíme o hubnutí nebo nabírání svaloviny.

Nosíme špatné boty. Toto je kategorie, které by měly pozornost věnovat především dámy. Boty, které nerespektují přirozenou stavbu chodidla a potažmo také těla, máme v botníku každá, dokonce možná tvoří většinu našeho obutí. Balerínky, podpatky, platformy, klíny, úzké boty, široké... to nevadí, že jsou trošku nepohodlné, hlavně ať sluší! Bohužel, nesprávné obutí může mít vliv nejen na naše chodidlo, klenbu, prsty a jejich defekty, také třeba na naše klouby a páteř. Dokonce nás z nich může bolet hlava.

Moc se myjeme. Některé prameny uvádějí, že člověku stačí se sprchovat co dva až tři dny. Při častějším mytí se narušují přirozené ochranné bariéry ať už na pokožce, obličeji nebo vlasech. Toto samozřejmě je pro mnohé z nás nepředstavitelné, jisté ale je, že dlouhé, horké a časté koupele prostě vysušují pokožku. A jakmile trošku flinkáme péči po koupání, rozhodně si moc nepomáháme.

Používáme agresivní mýdla. Když už jsme u toho umývání – antibakteriální není vždy žádoucí. Některé bakterie totiž na rukách (potažmo celém těle) potřebujeme, abychom úspěšně bojovali s infekcemi. A mýdla nedělají rozdíl, zahubí všechny. Imunitu mnohem lépe pěstujeme občasným vystavením se nepříznivým vlivům než úzkostným vyhýbáním se jim. A co víc, některá obzvlášť agresivní mýdla umí zamávat také s hladinou našich hormonů.

Nečistíme pračku. Bakterie ano, ale všechno má své meze – a naše prádlo zdaleka nemusí být tak čisté, jak bychom si mysleli. To, že voní, ještě neznamená, že neobsahuje škodlivé bakterie (především se v pračkách nachází Escherichia coli, která v temnu, teple a vlhku nejen přežívá, ale ráda se také množí). Pokud v pračce pereme extrémně zašpiněné, propocené nebo jinak zaneřáděné oblečení, bakterie se mohou v pračce udržet až do dalšího praní a hezky nakazit to, co přijde.

Spíme málo, spíme moc. Není víc závažnějších prohřešků, které na sobě každý den pácháme, než těch, které se týkají spaní. Spánek bereme většinou jako variabilní proměnnou, z níž se dá ukrojit nebo jí přidat podle toho, jak se nám to zrovna hodí. Bohužel, takto tělo nefunguje. Pro kvalitu spánku není důležité jenom prostředí, ve kterém spíme, ale také jeho pravidelnost a podřízenost cirkadiánnímu rytmu. A že je spánku málo, to si umíme představit. Ale může ho být i moc!

Sedíme. Není třeba, abychom seděli špatně, stačí, že sedíme moc. A to skoro všichni. Při nedostatečné kompenzaci pohybem a prokládání samotného sezení alespoň občasnou aktivitou, si zaděláváme na vážné zdravotní problémy. I procházka po kanceláři je lepší než nic. A pár dřepů nebo protažení se taky většinou dá provést. Jinak můžeme ve své zdravotní kartě přivítat kardiovaskulární onemocnění, problémy s páteří, nervovou soustavou, se svaly, s klouby nebo třeba velmi nepříjemnou potíž – hemoroidy.

Vyškrtneme celou skupinu jídel. Můžeme být vegetariáni nebo vyznavači jakéhokoliv alternativního způsobu stravování, jenom když přijímáme živiny ze všech skupin, které tělo potřebuje. Ne nadarmo je člověk všežravec, a cukry, tuky a bílkoviny potřebujeme všichni. Můžeme krátkodobě skupiny omezit nebo je střídat, ale v dlouhodobé perspektivě naše tělo při nedostatku živin strádá, což se může projevovat různě. Můžeme se stravovat nízkosacharidově, ale ne bezsacharidově. Stejně tak s tukem nebo bílkovinami. A veškeré deficity je třeba kompenzovat zdravým příjmem jiných skupin, vše podle individuální potřeby těla.