Zobrazit přihlášovací formulář

Kapesné učí děti i rodiče

  • Publikováno:
Kapesné učí děti i rodiče

Kapesné je běžná součást fungování téměř každé rodiny, ovšem jeho výše a podmíněnost se diametrálně liší. První kontakt dítěte se světem financí a finanční zodpovědnosti je ovšem velmi důležitý nástroj pro jeho následující ekonomickou gramotnost. A mimo jiné také skvělý výchovný prostředek. Co všechno je třeba vzít v úvahu?

Kdy a proč kapesné?

Kapesné učí hospodařit i malé děti. Někteří odborníci radí, že by děti měly začít dostávat kapesné, jakmile se naučí počítat, jiní radí dávat dětem malé finanční částky už v předškolním věku. Ono totiž hospodařit s penězi, to je věc, kterou se děti ve školách zatím bohužel neučí. A tak přispívat malému školákovi pár desítkami korun týdně se může vyplatit.

Systém vs. „když je třeba“

Kapesné je něco, co děti nenásilně připravuje na hospodaření s penězi. Proto je třeba nastavit systém vyplácení kapesného, vzít v úvahu, co všechno by si dítě za kapesné mělo a mohlo kupovat. Někdy jsou tato pravidla natolik nejasná, že dítě dostává nějakou fixní částku jako kapesné, a pak další penízky, když je třeba (nebo když je moc urputné). Takhle to ovšem v dospělém životě nefunguje, proto by to tak fungovat nemělo ani v rámci kapesného. Ovšem pozor, tady samozřejmě nemluvíme o mimořádných výdajích, jako jsou školní výlety, obědy atd.

V mnoha případech se stane, že dítě dostává peníze účelově – na kino, na výlet, na jízdné, na obědy, na oblečení. A volné finanční prostředky má podle toho, jak rodičům zbude. Bohužel, zkušenost jasně prokázala, že takto vedené děti se brzy naučí své výdaje naddimenzovávat popř. si je zcela vymýšlet, jenom aby měly k dispozici peníze.

Co všechno si děti z kapesného platí?

U malých dětí a dětí mladšího školního věku je kapesné určeno vyloženě na rozmary – sladkosti, pitíčka, třeba i časopisy nebo jakoukoliv jinou zábavu. Výchovná složka kapesného v tomto věku zahrnuje jedinou, ale velmi důležitou složku – jakmile utratíš, další navíc nedostaneš.

U starších dětí je vhodné zahrnout do kapesného také „povinné výdaje“. Například si děti mohou z kapesného platit telefon, obědy… Aby věděly, že ne všechny peníze, které mají (a mít budou), jsou jen na zábavu.

Denně, týdně nebo měsíčně?

Periodicita vyplácení kapesného by se měla lišit podle věku dítěte. Obecně se doporučuje dávat dětem do druhého stupně ZŠ kapesné týdně, středoškolákům už měsíčně. Mladší děti mají tendenci velkou částku peněz utratit najednou, se staršími si snáze nastavíte pravidla.

Dávat dětem kapesné na denní bázi je poměrně ojedinělé, ale může to fungovat jako doplněk. Samozřejmě záleží na věku dítěte i na ekonomickém stavu rodiny, přeci jen – když dáte dítěti denně 20 korun na pití a třeba nějaké pochutiny, máte to měsíčně kolem 500 korun.

Rodič jako finanční poradce

Každé dítě je odmalička součástí chodu rodiny a ať chcete nebo ne, debaty o penězích slyší a vnímá je. Proto je dobré dítě co nejdříve zasvětit do fungování rodinného rozpočtu.

Se staršími dětmi zkuste při stanovování výše kapesného debatovat, vyslechněte jejich požadavky a představy, na co všechno by peníze používaly. Umě vedenou debatou byste měli dosáhnout společného kompromisu. Nezapomeňte ovšem specifikovat, na co je kapesné určeno. Pokud dojde k nedorozumění a vy budete přesvědčení, že si vaše ratolest za kapesné pořizuje např. svačiny, ale dítě tuto informaci nezaznamená, ani ho nenapadne využít „své“ peníze na něco tak provozního, jako je jídlo. A bude o hladu.

V našem vzdělávacím systému se dítě s penězi hospodařit nenaučí, v tomto ohledu školy zatím bohužel nefungují. Proto plní rodič v rámci kapesného jakéhosi finančního poradce. Pokud v prvním měsíci vaše dítě s penězi nevyjde, přimhuřte oči a projděte spolu, kde se stala chyba.

 

""

 

U starších dětí (řekněme na druhém stupni základní školy) už by se do hospodaření s penězi měla zahrnout také méně příjemná stránka. Jakmile je to možné, je vhodné zřídit dítěti bankovní účet, naučit ho s internetovým bankovnictvím a z vlastního účtu nastavit pro kapesné trvalý příkaz. Z účtu si mohou děti platit také např. telefon nebo jiný výdaj, který jim lze svěřit (obědy, jízdné, kroužky…). Od 15 let, kdy mohou mít děti vlastní účet, mohou mít také brigády. A s tím je třeba počítat – vyplácení vydělaných peněz je často také možné pouze na účet.

Kapesné jako odměna, motivace a poučení, nikdy jako trest

Stejně jako plat, mělo by mít kapesné fixní složku a odměny. Domluvte se s potomkem na fixní částce, která nebude závislá na prospěchu, domácích pracích ani na chování. Pokud vaše dítě zůstane bez peněz, buď mu budete stejně dávat sem tam „něco málo“ a vyjde vás to možná ještě dráž, nebo si zaděláváte na potíže ve formě získávání peněz jinými způsoby. Bohužel, málokterého teenagera motivujete absencí peněz k tomu, aby si našel brigádu. Pokud chcete, můžete dále své dítě motivovat k tomu, že si může ke kapesnému něco „přivydělat“. Třeba systémem odměn za vysvědčení, pomocí s velkým úklidem, dodržováním večerky nebo návratů domů atd. To je samozřejmě jenom na vás.

„Vydělané“ peníze mají ještě jednu zajímavou vlastnost – jakmile se dítě o jejich získání nějak zaslouží, jakmile fungují jako odměna za vykonanou práci, mnohem lépe si rozmyslí, za co je utratí.

Dalším polem pro vedení dítěte k dobrému hospodaření je šetření. Jakmile dítě disponuje nějakými vlastními prostředky, můžete je motivovat k šetření. Například tím, že mu slíbíte doplatit vytouženou hračku, když si na ní polovinu našetří.

Čas jsou peníze, ale ne láska

V současné době se ovšem setkáváme také s jiným problémem. Často potkáváme děti a mladé lidi absolutně bez starostí a bez zodpovědnosti za svou finanční situaci. Stále více rodičů vynahrazuje dětem čas, který netráví společně, dostatkem (až nadbytkem) peněz. Takové děti pak mohou přejímat životní styl rodičů a naučit se, že peníze jsou řešením také mezilidských vztahů.

Příspěvek pro rodiče

Speciální kapitolou jsou vysokoškoláci. V případě, že nestudují v rodném městě, je třeba jim platit ubytování, dojíždění a stravu – respektive asi to, co by dostávali, kdyby bydleli doma. Při studiu na vysoké škole ovšem často vzniká prostor pro plnohodnotnější práci – proberte to se svým studentem, jestli jeho škola časově umožňuje brigádu, jestli by měl čas na učení atd. Protože pokud ano, není důvod, aby nepracoval a vám finanční situaci neulehčil. Obecně se doporučuje dávat vysokoškolákovi „na útratu“ kolem 1000 – 1500 korun měsíčně, navíc si může přivydělat.

Kapesným učíte děti zodpovědnosti. A to může vyústit například také v to, že budete mít doma dospělé a třeba zaměstnané „dítě“, které se bude orientovat ve finančním prostředí vaší rodiny a na finančním provozu domácnosti se bude podílet automaticky a ochotně.

Jak řešíte kapesné vy? Máte nastavená pravidla? A daří se je dodržovat? Kolik je podle vás ideální částka pro první a druhý stupeň ZŠ, pro středoškoláky a pro vysokoškoláky? A podporujete děti v tom, aby si samy přivydělávaly?

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

mfilipek ID 16292 mfilipek
7.7.2015, 12:57
Jedine s cim si dovoluji nesouhlasit, je odmnenovani deti za jejich znamky ve skole, ale take za provadeni beznych domacich praci. Deti by mely pochopit, ze se uci pro sebe a odmenou jsou prave dobre znamky a jine vyhody, ktere z toho plynou (zajmove krouzky, motivace ve skolach). Co se domacich praci tyce, tak to by preci melo byt samozrejme, ze kazdy v rodine se stara o to, aby doma bylo cisto. Odmnenovala bych jen za praci navic. Napr. natreni altanu, vypleni zahonu apod
Hezky den vsem (F) (F) (F)
Persefona ID 29422 persefona
13.7.2015, 21:22
Nesouhlasim, za dobre znamky meho syna odmenuji a velmi rada, ze se uci pro sebe mu nerikam, to mi rikali rodice a ja jsem to nenavidela.
P.A.V.L.A ID 263721
5.7.2015, 11:23
(clamp) (clamp)
Ingliska ID 559217
30.6.2015, 21:52
(hello) (flower) (pes) (child1) ^o) :-) (Y) (pl) (plavec)