Alkohol? Příležitostně.

Pokud jste byli někdy třeba na redukční dietě nebo jste se jen tak snažili omezit příjem prázdných kalorií (nebo jste se z jakýchkoliv jiných důvodů rozhodli nepít), asi vás překvapilo, jak moc různých efektů toto rozhodnutí přinese. Sem tam si dát skleničku nebo to roztočit jednou za dva měsíce na nějaké oslavě, to je asi norma běžného člověka. Nicméně... jak to vypadá, když se rozhodnete nechat si alkohol doopravdy na výjimečné příležitosti? Na co všechno přijdete?

Kromě toho, že alkohol rozpouští stres, rozvazuje nám jazyk, odstraňuje zábrany a jinak ovlivňuje chování a prožívání, je to taky ta část životosprávy, kterou bychom se při snaze o tu zdravou měli snažit eliminovat jako první. Pro rozhodnutí skoncovat s alkoholem, byť jste vždy ve všech dotaznících vyplňovali kolonku „příležitostně“, může být spousta důvodů.

„Máme v rodině několik alkoholiků. Na alkohol jsem se vždy dívala s odporem, viděla jsem, co z lidí dokáže udělat. Sama jsem si samozřejmě sem tam dala pár skleniček na party, ale nikdy jsem si neotevřela lahev nebo nedala panáka, když jsem byla sama, když jsem měla špatnou náladu nebo pivo na žízeň. Ani na vysoké škole. V poslední době už nepiju alkohol vůbec.“

Lada, 36

Češi a alkohol

Není třeba uvádět statistiky, v povědomí všech nás to je – Češi si jsou s alkoholem velcí kamarádi. I proto je naše tolerance k němu a takovému tomu běžnému popíjení poměrně velká. Speciální kategorií je pivo. To skoro není považováno za alkoholický nápoj a dát si dvě tři piva denně, zvlášť přes léto, nikdo nebere jako přečin vůči čemukoliv. Rozhodně by nás nikdy nenapadlo brát člověka, který takto popíjí na chuť nebo na žízeň jako alkoholika (ale ruku na srdce, dokázal by někdo takový bez alkoholu vydržet třeba obligátní tři odvykací měsíce?).

Když nepijeme z přesvědčení

Ve společnosti je tedy střídmé popíjení alkoholu jakousi normou. Jsou kruhy, kde se jde po práci na skleničku, kdekdo z nás si večer dá skleničku u televize nebo k večeři, prostě jen tak, kvůli relaxaci a pohodě. Pít alkohol je normální, alespoň dle většiny.

Ať už jsou naše motivace jakékoliv, někdy prostě nechceme pít „zbytečně“.

• Alkohol obecně snižuje zábrany a oslabuje vůli. To poznáme (kromě jiného) taky podle toho, že s nějakým tím promile v krvi těžko odoláváme například jídlům, která normálně ze svého jídelníčku vyřazujeme. Pokud jsme na redukční dietě, rozhodně spíš uděláme dietní chybu po sklence vína než vody (když pomineme to, že při dietě je samotné víno dietní chyba).

Co nás překvapí nejvíce? Záleží na tom, jak moc jsme byli zvyklí pít předtím. Je možné, že vyřazením alkoholu způsobíme úbytek na váze, alkohol je spousta kalorií s nulovou nutriční hodnotou. Co je ale velké překvapení, to jsou reakce okolí. Je zajímavé, že pokud bychom se rozhodli nejíst lepek, vyškrtnou mléčné produkty nebo se stravovat třeba raw, okolí to většinou přejde bez povšimnutí. Alkohol je ale často kamenem úrazu. Okamžitě se ocitnete v podezření na těhotenství, popřípadě budete čelit údivu a nepochopení. Proč si tu sklenku nedáme? Vždyť přece neškodí a ještě k tomu je to zdravé na (*doplňte sami). Ale pravděpodobně nejhůř se snáší poznámky na naši zábavnost – že s námi nebude legrace a každá špatná nálada má příčinu v „no jo, ty vlastně nepiješ“.

Začnete si všímat, při jakých všech příležitostech se alkohol konzumuje. Sem tam se přistihnete při myšlenkách, že si do skleničky nalijete panáka vody a budete tvrdit, že je to vodka. A to je přesně ten moment, kdy je třeba si říct, že normální je nepít, ne naopak. Je to zkouška sebevědomí, sociální interakce a tolerance ne vašeho okolí, ale vaše.

I tak banální věcí, jako je vyškrtnutí alkoholu ze svého „pitného režimu“, děláme hodně pro své zdraví. A mimo jiné je to velmi zajímavý sociální experiment! Máte zkušenost s tolerancí okolí k alkoholu? A jaký je váš názor? Podělte se!