Jak co nejdřív poznat spřízněnou duši

Je váš nový partner ten pravý? Čeká vás s ním naplňující a šťastný život? To jsou otázky, které si klademe na začátku vztahu, který jsme neměli v úmyslu brát na lehkou váhu, všichni. Dá se ale příslovečná spřízněná duše poznat hned v začátcích? Dobrá zpráva je, že ano. A hned na úvod pro vás máme malou nápovědu – když se řekne „spřízněná duše“ a vám se vybaví na mysli jeden konkrétní člověk, už to se dá považovat za slibný začátek.

Máte jistotu, že společně překonáte všechno. Samozřejmě domnělou jistotu, ale jelikož tvrdá data pro klasifikaci spřízněné duše pochopitelně neexistují, musí nám stačit naše pocity. Každého člověka a každý vztah potkávají těžkosti, některé závažnější než jiné. Ale když jste spolu, máte jistotu, že na nic nebudete sami, že dokud váš vztah trvá, všechno ostatní se dá překonat. Žádná životní událost, těžkost ani tragédie neodkrojí nenávratně z vašeho společného štěstí, které je v těžkých dobách sice matné, ale o to pevnější.

Čtete si navzájem myšlenky. Samozřejmě ne doslova, ale některé hlavy jsou nám prostě otevřenější než jiné. Intenzivně cítíme pocity svého partnera, tušíme, co odpoví, jak se zachová, co bude chtít dělat nebo co mu udělá v tu danou chvíli radost. A není to jen o tom, že jste spolu už dlouho, toto se děje od začátku vztahu dvou spřízněných duší. Je to velmi přirozené, dokonce natolik, že si toho ani nevšímáte.

Jste sami sebou. Každý člověk má své zvláštnosti, své prapodivné reakce, svá bláznovství, ale i věci, na které z nějakého důvodu reaguje neadekvátně nebo přecitlivěle. Spřízněná duše vás nenutí nic z toho skrývat. Ani vás nenapadne, abyste něco předstírali, abyste ze sebe dělali něco, co nejste. Nebo se snažili být jakkoliv „lepší“. Pro nic, co souvisí s přetvařováním, lhaním nebo jakýmkoliv jiným přetvářením skutečnosti není ve vztahu dvou spřízněných duší místo.

Máte o partnerovi živé sny. Tedy vaše podvědomí promlouvá o něco hlasitěji, když dojde na spřízněnou duši. Je ve vaší mysli neustále, i když možná ne úplně na povrchu, ale je. Zdají se vám o něm živé sny, které mají podmanivou atmosféru, ale může se objevovat jako vedlejší postava ve snech, které jsou primárně o něčem jiném. Stal se prostě součástí vašeho života.

Máte chuť společně objevovat a experimentovat. Protože vaše spojení je natolik silné, že máte pocit, že vám svět leží u nohou. A můžete se pustit do objevování nových míst, zkušeností, lidí... čehokoliv, co vás zrovna napadne. Přestanete se bát změn, začnete po nich možná dokonce malinko toužit. Protože se spřízněnou duší po boku je svět mnohem lákavějším místem.

Bez něj si nevedete tak dobře. Nejde o to, že by okolní svět ztratil svou váhu. Pořád máte svou práci, své starosti, své přátele, koníčky, rodinu. Ale když vás spřízněná duše opustí (byť jen třeba na pár dní na služební cestu), uvědomíte si, že najednou nejde všechno tak splavně, jako s nimi. Jejich ne/přítomnost má na naše chování a zdar velký vliv, podvědomá jistota jejich podpory v jakékoliv podobě je to, co nám dává sílu. A když chybí, tato síla slábne. Stejně tak když se od nich musíme vzdálit my sami, je nám, jako bychom doma nechávali kus sebe.

Najít spřízněnou duši je jeden z nejkrásnějších, ale také nejhrozivějších pocitů na světě. Protože dalším a ne zrovna příjemným projevem, je neustálý, všudypřítomný a ochromující strach, že o ni přijdeme. Ale to je cena, kterou stojí za to platit.