Gladioly - mečíky

Pěstování gladiol není příliš složité, když dodržíme několik základních zásad. Gladioly jsou řezovou květinou, proto jim můžeme vyhradit trvale osluněný záhon v produkční části zahrady, kde zasadíme získané hlízy.
Zem je nejlepší propustná, dobře zpracovaná slabě kyselé nebo neutrální reakce, která vyhovuje většině běžně pěstovaným rostlinám v zahradě. Gladioly nesnášejí čerstvý hnůj a v těžkých půdách trpí některými houbovými chorobami, díky slabému provzdušnění půdy.
Při urovnání záhonů na jaře zapravíme základní hnojení plným hnojivem CERERIT v dávce 10dkg/metr čtverečný.

Výsadba hlíz
Před výsadbou hlízy opatrně oloupeme ze slupek, přičemž dáváme pozor na klíček a rašící kořínky. Začínáme vysazovat koncem dubna, či počátkem května do řádků vzdálených alespoň 30cm, v řádcích pak 15 - 20cm od sebe. Velké hlízy sázíme 10cm hluboko, aby se v létě nevyvracely, střední hlízy asi 7 - 10 cm hluboko. Po vysázení povrch záhonu lehce přitlačíme a důkladně zalejeme. Doporučuji si vysázené odrůdy vhodně označit. Hlízy vyraší podle teploty půdy za 10 - 20 dní, pak můžeme opatrně mělce nakypřit. Při velmi teplém a suchém jaru přehřátou půdu chladíme zálivkou do vyrašení všech hlíz

Růstové období
Během vegetace udržujeme záhon čistý bez plevelů a podle potřeby kypříme. Gladioly zaléváme méně často, ale důkladněji.
V podstatě jsou tří období s většími nároky na vláhu. Prvním je krátce po výsadbě kvůli lepšímu zakořenění a rašení. Druhé období nastává přibližně na přelomu června a července, kdy je vhodné porost zároveň přihnojit dusíkem, neboť začíná narůstat nová hlíza, ze které se tvoří květ. Třetím důležitým obdobím je tvorba klasů, kde by mohl nedostatek vláhy zapříčinit ohnutí stonku. Jinak přebytek vláhy spíše gladiolům škodí.

Chemické ošetření
Během vegetace nezapomínáme ani na chemickou ochranu. Doporučuji preventivní postřiky proti houbovým chorobám, zvláště Botrytis, která je pro mečíky stejně nebezpečná jako pro plody jahod. Proto budete-li ošetřovat ostatní rostliny na zahradě, nezapomeňte na gladioly. Stejně je to i v boji proti savému hmyzu jako jsou mšice a třásněnky, které když se rozmnoží, tak poškozují sáním listy a květy. Postřiky je možno kombinovat a doplnit tekutým hnojivem na list v předepsaných koncentracích uváděné výrobcem.
S chemií nelze experimentovat - je nutné držet se přesně návodů a lhůt, abychom si nezamořili vše, s čím přicházíme na zahradě do styku. Při neznalostech nebo nejistotě je lepší vyhledat zkušenějšího zahrádkáře ve svém okolí a nechat si vysvětlit nejasnosti, neboť chemii úplně zavrhnout nelze.
Doporučuji Vám tyto přípravky, které spolehlivě omezí vznik houbových nemocí: DITHANE M45, RONILAN 50 WP, ROVRAL, TOPSIN M; při silném napadení dobře působí měďnatý preparát KUPRIKOL. Všechny tyto přípravky, nebo jim podobné mají i další využití pro ostatní rostliny v zahradě, stejně je tomu tak i u insekticidů proti živočišným škůdcům, ze kterých zejména doporučuji: AMBUSH, DECIS, ACTELLIC 50 EC, BI 58 EC a speciálně proti mšicím PIRIMOR DP. Přípravek METATION, který se hojně používal (již se nevyrábí) je nejen neúčinný, ale je jedovatý pro vše živé. Způsob použití jednotlivých přípravků na ochranu rostlin a jejich ředění najdete na obalech.
Při rozkvětu postřiky neděláme, neboť bychom si popálili vše krásné, nač jsme se těšili celý rok.

Řez květů
Vykvetou-li nám první květy, hned první den je řežeme do vázy, kde při výměně vody obden nám vykvetou do posledního poupěte a budeme se těšit z krásy déle. Při ponechání klasů na rostlinách riskujeme kromě vysílení hlíz také vyvrácení celých rostlin, protože při působení větru a deště je těžiště rozkvetlé rostliny vysoko.
Při řezu klasů se řídíme zásadou ponechání alespoň 4 listů rostlině na ukončení vegetace. Klasy lze vypichovat z listů s poměrně dlouhým stonkem, aniž bychom listy výrazněji poškodili. Špičkou nože kolmo napíchneme stonek mezi listy, potom jej lehce zlomíme směrem od vpichu a při současném přidržení spodku rostliny druhou rukou vytáhneme zlomený stonek z listů jako z pochvy. Nejlépe se řežou klasy přes den - brzy ráno jsou rostliny moc křehké a tak může dojít k ulomení rozkvetlých květů z klasu.

Pěstování malé sadby.
Jedná se o dopěstování hlíz z dceřinných hlízeček, které narůstají kolem sklizené hlízy (lidově brut) a z malých hlízek o průměru 1 - 1,5 cm. Účelem je levný způsob pěstování a získání většího počtu hlíz od oblíbených odrůd. Tímto vegetativním způsobem množení se udržují původní znaky a vlastnosti šlechtěných odrůd gladiol.
Pro usnadnění a urychlení klíčení brutů je vhodné sloupnout tvrdou slupku před výsadbou, čímž dosáhneme lepší výsledky pěstování. Každý brut má špičku, pod kterou je klíček a ten nesmíme porušit. Proto uchopíme při loupání levou rukou bříška palce a ukazováku brut z boku a mírným tlakem prstů docílíme prasknutí slupky. Současně do vzniklé praskliny opatrně přiložíme nehet palce pravé ruky a slupku rozloupneme. tyto úkony si nacvičíte za krátkou dobu, hlavně potřebnou sílu na prasknutí slupky, a potom vyloupete lehce i větší množství sadby. Začněte s velkým brutem a po získání prvních zkušeností zkuste vyloupávat i ty menší, neboť ne každá odrůda tvoří pouze větší brut. U loupání malých hlízek je práce snazší, tam opatrně z boku oloupeme tenkou slupku, při čemž dáváme pozor na tvořící se klíček.

Výsadba
Když máme sadbu připravenou přistoupíme k výsadbě. Na předem připravený záhon najemno vyznačíme řádky v rozpětí 20 - 30cm. Malé hlízky sázíme 5 - 6cm hluboko, v řádcích od sebe 5cm postačí. Při menším množství sadby můžeme řádky směrovat napříč záhonu.
Bruty sázíme mělčeji, stačí 3 - 4cm, protože kořínky narůstajících hlízek mají tu vlastnost, že si hloubku v plné vegetaci regulují podle potřeby rostliny sami. Tato možnost je pouze u rostlin pěstovaných prvním rokem z brutů.
Malou sadbu sázíme dříve než velkou - obvykle je to kolem 10 dubna pokud nám to průběh počasí dovolí. V této době se zem už začíná prohřívat a zásoba zimní vláhy působí přímo na zasazenou sadbu. Povrch záhonu lehce přitlačíme, pokud je suché jaro a vrchní část půdy je suchá, opatrně zaléváme, abychom nevyplavili mělkou sadbu.
Ošetřování během vegetace je obdobné jako u větší sadby, udržujeme záhon bez plevelů, kypříme a občas uskutečníme postřiky. Tvořící se klásky (v září) vylamujeme, abychom podpořili nárůst hlízek. Kvalitních klasů se dočkáme v příští sezóně.

Sklizeň a uskladnění hlíz a hlízek
Na sklizeň si vybereme slunečné počasí podzimu, které bývá začátkem října. Rostliny podryjeme v řádcích a vyjmeme ze země. Každou odrůdu zvlášť. Podle množství ulpělé zeminy se rozhodneme, zda hlízy opereme na sítě nebo zem jenom odstraníme. Každopádně však odstraníme listy těsně nad hlízou. Hlízy jsou takto připravené k sušení, nejlépe při pokojové teplotě za občasného vyvětrání. Sušení ihned po sklizni je velmi důležité, jinak se dočkáme různých plísní, protože hlízy obsahují kolem 90% vody. Po řádném vysušení, které je zpravidla po 3 týdnech ukončeno, oddělíme na spodku hlíz staré zbytky z předchozí hlízy, sejmem vrchní slupku a máme hlízu připravenou k uskladnění. Nemocné hlízy a nahnilé pálíme, abychom si nezanesli infekci do skladu. skladujeme při nižší teplotě, aby nedocházelo k sesychání hlíz. Ideální teploty jsou 5 - 15°C. Během dlouhé doby uskladnění nezapomínáme hlízy průběžně kontrolovat, při zvlhnutí hlízy krátce osušíme a znovu uskladníme. Sadbu začínáme připravovat začátkem dubna.