Partnerství a emocionální odpojení Vztahy a sex

Láska se skládá z mnoha, mnoha věcí. Je to přirozená náklonnost, přátelství, emocionální i tělesná intimita, důvěra, bezpečí, respekt. Každý si do ní zahrne a promítne, co potřebuje. Ale na některých věcech partnerství prostě stojí. Pokud nechceme, aby se z nás stali spolubydlící, měli bychom dávat především pozor na emocionální odpojení. Jak ho poznáme?

Většinou ho cítíme. Ale pokud už potřebujeme ho nějak popsat, přichystali jsme pro vás několik znamení, že to mezi námi není takové, jaké by to být mělo, pokud chceme mluvit o zdravě emocionálním vztahu. A čím dříve takové odpojení rozpoznáme, tím lépe, protože tím spíše s tím ještě budeme moct něco dělat.

Partner s námi nesdílí své problémy. Sdílená radost, dvojnásobná radost, sdílený problém, poloviční problém. Alespoň taky by to ve vztazích mělo být. Jakmile přestane partner sdílet oboje, máme problém. Možná s námi přestane řešit potíže v práci, s kamarády nebo obecně v životě, a začne si to všechno řešit po svém. A to už má k partnerství daleko.

Nezájem. A bude to platit i obráceně. Pokud se budeme pokoušet něco sdílet my, nehne ani brvou, prostě ho/ji to nebude zajímat. Upřímně. Nezapojí se do konverzace, nebude přinášet nové pohledy na věc, své názory, nic.

Nehýbou jimi naše emoce. Někdy reagujeme na emocionální odtažitost partnera paradoxně bouřlivými emocemi našimi. Pláčem, hysterií, křikem, vyčítáním, smutkem... ale i v takových případech to s partnerem nehne. Neprojeví sympatie a pochopení, prostě to po sobě nechá jen stéct.

Osamocenost ve vztahových problémech. Jsme to my, kdo cítí nějaký problém? A jsme to my, kdo ho nadnese? A jsme to zase stále jenom my, kdo vynakládá nějaké úsilí na to ho vyřešit? Asi nám jde o vztah už trošku víc než partnerovi.

Netrávíme spolu čas. Vidíme, že partner prostě nechce. Raději jde někam s někým nebo sám, navrhované aktivity odmítá, pokud se účastní, vyloženě je protrpí. A je to konec konců utrpení i pro nás. V partnerství by to, že spolu chceme trávit čas, mělo být jedním z klíčových aspektů, proč bychom spolu jinak žili? Jakmile toto odpadne, není to dobře.

Nezájem o sex. Sex je jedna z nejurputnějších a nejzákladnějších potřeb, kterou máme. I o jejím naplňování je partnerské soužití. Může to začít postupně, partner prostě chodí spát později nebo dřív než my, ale výmluvy a důvody pak začnou být více než zřejmé. Ne nadarmo se říká, že sex je barometrem vztahu. I když to můžeme mít všichni nastavené jinak, změnu na tomto poli poznáme, ochladnutí stoprocentně.

  • Přichází logická otázka, co s tím? Bohužel, byť existují univerzální chyby, málokdy najdeme univerzální řešení. Klid, rozvaha a rozumná komunikace by měly být základ pro alespoň zjištění stavu. Jako první bychom si měli udělat pořádek v sobě, jestli vůbec chceme vztah zachraňovat, jestli jsme emocionálně neochladli i my natolik, že nám o to vlastně nejde. Pokud se rozhodneme do toho jít, je třeba trošku počítat s tím, že partner může ranit naše ego. Protože jediné, co můžeme dělat, je ho ujistit, že ať se děje cokoliv, stojíme na jeho straně, vážíme si ho a milujeme ho. Láskou, vřelostí a klidem dosáhneme více, než bouřlivými reakcemi a nerozvážnými slovy. A pokud se máme za co omlouvat, i to bychom měli udělat. Ale rozhodně ne za něco, čím se vinni necítíme! (Kdy není „promiň“ namístě? Čtěte například tady!)

 

Publikováno



ČLÁNKY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ
Registraci provedete ZDE
© 2004-2019 CZECH NEWS CENTER a.s. | Reklama | Podmínky serveru | Ceník členství | Návod pro inzerci | Desatero | Ochrana kupujících | Dobrý prodejce | Osobní údaje | Kontakt