5 největších mýtů v redukčních dietách. Možná nehubnete právě kvůli nim!

Řekli jste si, že letos konečně dodržíte své předsevzetí a zhubnete nějaké to kilo, jenže už se více jak měsíc trápíte dietou a výsledky žádné? V takových chvílích nás velmi rychle začne opouštět motivace a máme chuť se vrátit ke starým návykům, protože to „stejně nemá smysl“. Nevzdávejte to! Možná vaše tělo potřebuje více času a možná jste skočili na některý z dietních mýtů, které redukční diety provází už celé roky.

Během různých dekád byly trendy na hubnutí všelijaké. Zdravé i nezdravé, efektivní i neefektivní. V současnosti čím dál větší roli při práci s tělem hraje pozornost k psychice a vyváženému stravování. 

Mýtus 1: Vynechat přílohy! A lepek!

Pokud nejsme celiaci, není jediný důvod vynechávat lepek. Navíc, obyčejná mouka je často nahrazena tou rýžovou, která má vyšší obsah škrobu a tím pádem i vyšší glykemický index – rychle se zasytíme, ale rychleji také vyhládneme. A takové kolísání hladiny cukru v krvi je pro tělo dost nekomfortní. A vynechávat přílohy... jde o to snížit příjem polysacharidů (které jsou především právě v přílohách, pečivu, vločkách atd.) Jenomže tělo je potřebuje. Jakmile nemáme dost cukrů (mimochodem, možná by vás mohlo zajímat, jak si udělat pořádek v přehledu o cukrech), tělo začne odčerpávat energii ze svalů, respektive z bílkovin, které přijímáme – ty rozdělí na energii, kterou by mu normálně dodaly cukry, a odpadní látky. A svaly pak nemáme z čeho budovat. Polysacharidy potřebujeme, jenom v přiměřeném množství. Ale dá se na to vyzrát. Slyšeli jste už o rezistentním škrobu? Aneb – jak zkrouhnout obsah polysacharidů v přílohách a pečivu na polovinu?

Mýtus 2: Pozor na mléčné výrobky!

Ano, laktóza je druh cukru. Ano, mléčné výrobky většinou obsahují tuk. A kvůli tomu bychom se měli vzdát toho množství bílkovin? Ne! Mléčné výrobky jsou velmi přirozeným způsobem, jak do sebe dostat bílkoviny, ale také tuk a cukry, které prostě potřebujeme. Ne nadarmo jsou skupiny nutrentů, které tělo prostě potřebuje ke svému fungování (cukry, tuky, bílkoviny, vláknina + vitamíny a minerály). Když si dáme kus sýra, nebudeme mít chuť na čokoládu. Jak je to možné? Protože dostaneme cukr i tuk, který, když nám chybí, tak způsobuje bažení po sladkém. A zlo nejsou cukry obecně, ale procesované jednoduché cukry, které jsou do potravin přidávány kvůli chuti (například do odtučněných výrobků).

Mýtus 3: Pryč s jakýmkoliv tukem!

Tuk, který sníme = tuk, který uložíme? Ani omylem. Nedostatek tuku v potravě naopak může vést k obtížnějšímu spalování tukových zásob (tuk ve svém primárním efekt tělo chrání, tak si ho tělo taky chce nechat. A když se nám ho nedostává v potravě, tak si ho musíme uložený nechat tím tuplem, no ne?) Nedostatek tuku ve stravě si také může pěkně zahrát s hladinou našich hormonů, například s testosteronem, který buduje svaly. Ale jejich absence taky způsobuje bažení po rychlé energii, jako jsou cukry. Kapitolou samy o sobě jsou odtučněné potraviny. Jídlo, kde tuk má být a není, by mělo být poměrně intenzivně bez chuti a struktury. Jak je možné, že není? Protože se do něj přidávají cukr a sůl. Které rozhodně ve větším množství nepotřebujeme! Co má být tučné, ať tučné je, tuk by měl tvořit cca 15 % našeho denního příjmu živin.

Mýtus 4: Zelený čaj rozpouští tuky

Pokud zelený čaj nemáte rádi, nepijte ho jenom proto, že stimuluje metabolismus. Stejně tak kofein. Stimulují, ale desetiminutový pohyb mnohem víc. To platí i o různých zazračných tabletkách na hubnutí (nemyslíme teď léky na předpis!). Pamatujte si, kdyby někdo vynaleznul zázračný doplněk stravy, který udělá spoustu práce za nás, už bychom dávno všichni chodili magazínově štíhlí. Zatím si v ničem kouzlo nekoupíme, musíme ho zařídit sami.

Mýtus 5: Žádné jídlo po páté hodině večerní.

Po šesté, po setmění... to už je vlastně jedno. Víte, proč je snídaně tak důležité jídlo? Protože startuje metabolismus po několikahodinovém „hladovění“ během spánku. Doplňuje, co tělo potřebuje. Když přestaneme jíst v 17.00 odpoledne a první jídlo si dáme až v 7.00 následujícího dne, vzniká nám z dvacetičtyřhodinového dne čtrnáctihodinová mezera! Ano, přejídání se nezdravými potravinami na večer není dobré (ale to ne jen na večer), je to zátěž pro organismus, bude se nám špatně a nekvalitně spát, což všechno povede k nabírání na váze. Ale když budeme cca šest hodin předtím, než ulehneme do postele, hladovět, a pak ještě dalších 8 hodin, není to nic příjemného. Navíc – a to velmi často – jakmile si stanovíme metu nejíst po páté hodině, prostě to nevydržíme a večer se nacpeme něčím, co bychom si rozhodně nedali, kdybychom si předtím dali na večeři tvaroh s ředkvičkami (například). Rozhodně je pro tělo lepší zvyknout si na pravidelné porce po celý den (poslední cca hodinu až dvě před spaním), než se vyrovnávat s více než polovinou dne trvajícím hladověním.