Domácí mazlíček jinak :-)

Mamky přítel mluví stále o tom, že by si pořídil nějakého domácího mazlíčka... Kočku, nebo pejska... Udělat kočku by bylo složité, tak jsem to zkusila s pejskem, na něj je tu víc inspirací :-)...
Nejdříve je nutné sehnat si dírkovanou krabici, aby to bylo dostatečně věrohodné - ta od Lučiny byla :-D.
Dno vyložíte např.folií, zasypete chipsíkama, vyrobíte pejska, vhodně umístíte, zabalíte a pak už jen oslavenci vyřídíte, ať si připraví nějakou dečku a mističku s vodou a zaručuji infarktový stav u obdarovaného :-D (alespoň u nás to tak bylo).
Ozývaly se věty-néé já nechci žádný zvíře, že to bude zvíře? Vždyť já pro něj nemám jídlo, ani žádný hračky, ani pelíšek.... Já žádný zvíře nechci,panebože.... :-D
Při předávání je potřeba zespoda lehce poškrábat na dno krabice, aby se přidalo na věrohodnosti, že tam vážně něco je ...
Jakmile to obdarovaný dostane do ruky, má tendenci s krabicí třepat, klepat a zjišťovat, co tam teda je... Zabraňte mu v tom, např. větou-proboha to nedělej, musíš opatrně!!!
Pak nastává rozbalování, ten náš oslavenec si na to vzal snad největší kudlu, co doma našel a vrazil to do krabice - no být tam zvíře, tak je po něm, ale dopadlo to dobře... Nutili jsme ho otevírat to pomalu a opatrně a pak následoval triumf a to otevření ...a kuk, zvířátko bylo na světě a naštěstí ze salámu.... A podstatná úleva,že tam není nic živého :-)