přeslice
18. 3. 2020, 13:28
jak to zvládají vaše děti? My byli už pár let "za vodou", holky vyrostly, zmoudřely a většina "průvodních jevů" se projevila jen ve velkém stresu.
evánek1
18. 3. 2020, 21:49
@přeslice
Omlouvám se za obšírnější odpověď, ale asi to nějak muselo ven.
přeslice
19. 3. 2020, 8:18
@evánek1
věřím a pokud budete chtít, klidně napište i do emailu, ráda posloužím jako vrba Mám výhodu, že holky mají vysokofunkční netypický, ale přesně jak píšete, střídají se u nich nálady (samozřejmě, když jedna v pohodě, tak druhá to má opačně), došlo i na jednu hodně velkou hádku, kdy lítaly židle Bohužel jsem v práci, takže to musejí zvládat přes den samotné, ale jsou velké a jak jsem psala, mají vysokofunkční, takže jen se začaly objevovat prostě projevy, které už před lety vymizely, nebo byly tak slabé, že to okolí nemělo šanci postřehnout. Velká výhoda je také, že bydlíme na konci vesnice u pole blízko do lesa. Mohou ven, ale jsme v bytě, nemají každá svůj pokoj. Tak si všichni přejme, ať to matky přežijí
evánek1
20. 3. 2020, 2:58
@přeslice
Áďa má k autismu navíc i STMR, takže proto je to, tak jak je. Jak už jsem psala..... to nějak zvládnu, ostatně, tak jako to zvládám už přes 13 let. Člověk si pak dokáže víc vážit a užívat těch chvil, kdy je "dobře". Když čtu (tady i jinde) jak si ženský neustále stěžují a "hroutí se" z malicherností , tak si tak pro sebe kolikrát říkám......propána, nač si to pořád stěžujete, víte prd, co jsou to starosti. Díky za nabídku, třebas ji někdy využiju. .
evánek1
18. 3. 2020, 21:43
@přeslice
No upřímně? .....je to složité a náročné. Jak pro syna (bude mu 14), tak hlavně pro mě. Je náročné ho udržet v nějaké jakž takž pohodě a klidu. Musím teď být víc než kdykoliv před tím neustále "krok před ním" předvídat a vybalancovávat jeho nepohody. Zatím se mi to víceméně daří a výbuchů bylo zatím jen pár. Výkyvy nálad se mu střídají jak lusknutím prstů. Ve vteřině je milý, usměvavý, pohodový a v další vteřině vrčí, útočí, křičí atd. Snažím se mu držet denní režim, ale stejně to dolaďuji, podle jeho momentální nálady. Vybočení z běžného normálu se v těchto dnech prostě projevuje. I je teď velice těžké ho odpoutat od PC, Xboxu atp., aby to proběhlo relativně v klidu, to se dříve díky režimu už docela i dařilo. V hlavě mám vymluvenou díru z otázek....Co je dnes za den? Jdu do školy? Kdy du do školy? Kdy budu mít páteční odměnu? Kdy přijede Denny? Budu spinkat u Denny? (to je starší dcera a už nebydlí s námi) A pořád dokola jak kafemlejnek. Tím jak nemá pojem o čase, tak čas (a je jedno jestli hodiny, nebo dny) je pro něj neuchopitelný (i když dny a co nás čeká máme znázorněné na nástěnném celoročním kalendáři, kdy odšktáváme každý uběhlý den ...je fakt, že teď tam není, kdy bude konec tomu to "volnu", tak je z toho zmatený, naštvaný). Ty otázky slýchávám každý den nespočetněkrát a odpovědět musím tak, aby 1) tomu rozuměl a za 2) aby ho ta odpověď uspokojila. No jak píšu je to náročnější než předtím.....ale my ...tedy hlavně já, to dáme....musíme. Je štěstí, že bydlíme, tam kde bydlíme a můžeme vylézt ven, bez toho, aby jsme viděli ....krom zvířat....živou duši. Je krásně a to nám také hodně nahrává, ale ten kontakt s jinými lidmi než se synem a mužským mi jaksi prostě chybí. Omlouvá
evánek1
11. 6. 2020, 18:03
@Lucie.Bárová
Když už tak radíte, tak jestli jste četla pozorně, tak jistě víte kolik synovi je. Myslíte, že za ty roky jsem se s tímto nesetkala? Takže...ne, nepotřebuji o tom přemýšlet.
SarinaK
11. 6. 2020, 17:47
@Lucie.Bárová
Možná vy byste mohla popřemýšlet, že reklamní prokliky jsou zde na diskuzích zakázané.
lucijee
18. 3. 2020, 13:36
@přeslice
Teď už pohoda a klid. Začátek byl trošku složitý, než oba pochopili, že nemůžou ven, ke kamarádům, babickam. 16 a 13 let.
slunisluni
18. 3. 2020, 14:59
@přeslice
jenže tady už málokdo ví, že holky se musely trošku vést jinak...
přeslice
18. 3. 2020, 15:05
@slunisluni
to je nepředpokládám, že by si to mohl někdo pamatovat, ale brala jsem to dle názvu diskuse.
crhakp
18. 3. 2020, 13:36
@přeslice
Velkému je to buřt, je rád že má volno a provozuje gaucing.... Malý je celkem nervózní, řeší to, ptá se, musím s ním hodně mluvit. Sem konečně od včera doma, tak mam čas s ním i probrat úkoly a věnovat se mu.